Series:IIR - POLICY PAPERS

Should China be a priority for Czech foreign policy in Asia? No

Má být Čína prioritou české zahraniční politiky v Asii? Ne

Author(s): Rudolf Fürst / Language(s): Czech

Keywords: politics; Czech Republic; China; foreign policy; government;

Rostoucí mezinárodní význam Čínské lidové republiky (ČLR) nutí českou zahraniční politiku tuto skutečnost reflektovat. Ekonomický potenciál asijské velmoci je velkou výzvou ve snaze posílit a diversifikovat české exportní a investiční aktivity. Vzhledem k omezené veřejné debatě v ČR na toto téma, které je znejasněno vzájemnými ataky politických stran a zamlženo vlivem médií, a s ohledem k nedostatečnému počtu akademických výstupů, zaslouží zamyslet se, do jaké míry je ČLR v současné české politice v Asii zohledněna. O důvod víc je, že opoziční Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) prostřednictvím předsedy Jiřího Paroubka opakovaně vyslovila kritiku současné vlády za nedocenění významu ČLR (interview Rudolf Fürst a také časopis Ekonom), s vyjádřením názoru, že existuje skupina zemí, k nimž náleží také ČLR (kromě ní např. dále Rusko, Indie a další), kterým by měla být věnována větší pozornost. Explicitně předseda Paroubek jako hlavní prioritu ČLR neuvedl, v interview (Rudolf Fürst) souhlasil s vytipováním více asijských zemí najednou (Indie, ČLR, Japonsko, Mongolsko, Vietnam). Sama idea, zda by měla ČLR být hlavní prioritou, však stojí za uvážení, bez ohledu na její autorství a vnitropolitický kontext.

More...

German Presidency 2007 as an inspiration for the presidency of the Czech Republic in 2009?

Německé předsednictví 2007 jako inspirace pro předsednickou funkci ČR v roce 2009?

Author(s): Vladimír Handl / Language(s): Czech

Keywords: German presidency 2007; Czech presidency 2009; reform; foreign relations; EU; chairman;

Německé předsednictví v Evropské unii na jaře 2007 se stalo „učebnicovým příkladem“ úspěšnosti koncentrované snahy vyvést multilaterální jednání ze slepé uličky. SRN byla v hlavních bodech předsednické agendy až překvapivě úspěšná: podařilo se zejména překonat zablokování reformního procesu a dosáhnout nové kvality v oblasti energetické politiky a ochrany klimatu. Základem tohoto úspěchu bylo • posílení vnitřní jednoty německé politiky, • schopnost předem obnovit řadou promyšlených kroků důvěru v její evropský charakter, • schopnost soustředit na úkoly předsednictví rozsáhlé institucionální a finanční kapacity, • použití odlišných technik jednání, odpovídajících zvláštnostem projednávané agendy, • konsenzuální styl kancléřky Merkelové a ministra zahraničí Steinmeiera, kteří efektivně koordinovali německou politiku, hovořili důsledně vůči EU i světu „jedním hlasem“ a neústupně konstruovali přijatelné kompromisy.

More...

How to continue with "European diplomacy"?

Jak dál s „evropskou diplomacií“?

Author(s): Vít Střítecký / Language(s): Czech

Keywords: EU foreign policy; Treaty of Lisbon; European diplomacy; Czech Republic; consular policy;

Evropská služba pro vnější činnost (dále Služba) představuje nový institut v zahraniční politice EU, kterou zavádí Lisabonská smlouva a která by mohla svým významem přesáhnout sémantický význam často používaného spojení „evropská diplomacie“. Její budoucí fungování by se mělo stát odpovědí na rostoucí význam EU v mezinárodním měřítku a mělo by nadále zefektivnit ochranu a prosazování zájmů EU a jejích členských zemí. 2. Lisabonská smlouva přikládá existenci Služby značnou důležitost v rámci externích vztahů EU, na druhou stranu však většinu konkrétních opatření ponechává na dalších jednáních členských států a institucí EU. Vytvoření Služby zásadně ovlivní nejen fungování a organizaci vnějších vztahů EU, ale některé aspekty Služby mohou proměnit i charakter národních diplomacií. 3. Česká republika by měla jednáním věnovat zvýšenou pozornost, neboť očekávané efekty zavedení Služby by pro ČR mohly být velmi pozitivní. Z hlediska institucionálního ukotvení by ČR měla podpořit spíše umírněnější řešení nevytvářející novou „instituci“, což by mohlo ulehčit rozhodování o jejím zabezpečení v rámci současného rozpočtového výhledu. ČR by měla usilovat o efektivní přeměnu delegací Komise v unijní zastoupení a podporovat transfer některých funkcí národních ambasád především v oblasti konzulární politiky. ČR by také měla podpořit ponechání již komunitarizovaných oblastí rozšíření, rozvoje či obchodu v gesci Komise. Z pohledu personálního zabezpečení by měla usilovat o rovnoměrné postavení českých diplomatů, které by však nemělo vycházet ze systému kvót.

More...

European Security Strategy (ESS 2003) and its comparison with NATO Strategic Concept (1999) and National Security Strategy USA (NSS 2002)

Evropská bezpečnostní strategie (ESS 2003) a její srovnání se strategickou koncepcí NATO (1999) a National Security Strategy USA (NSS 2002)

Author(s): Jan Eichler / Language(s): Czech

Keywords: NATO Strategic concept 1999; security; terrorism; EU; USA; Czech Republic; military;

Strategická koncepce NATO 1999 byla napsána ještě před 11. 9. 2001 a vůbec se nezabývala konkrétními možnostmi nasazení ozbrojených cil NATO. • NSS 2002 byla napsána pod vlivem teroristických úderů ze dne 11. 9. 2001, a proto položila hlavní důraz na vojenské svrhávání režimů podporujících terorismus, na další upevňování vojenské síly USA, na unilateralismus při posuzování bezpečnostních hrozeb a na preemptivní údery. • Evropská unie je ve vojenské rovině podstatně slabší než USA, a proto si nemůže klást srovnatelné cíle, její bezpečnostněpolitické ambice jsou mnohem skromnější. • ESS 2003 vytyčila tři dlouhodobé cíle, jimiž se implicitně distancovala od postupu Bushovy administrativy. Přesto však EU nadále zůstává strategickým spojencem USA. Má stejné priority, ale odlišné způsoby jejich dosahování. • Česká republika by se v během svého předsednictví měla angažovat v zájmu rozšiřování a prohlubování bezpečnostní a obranné spolupráce mezi NATO a EU. • V rámci EU by se ČR měla orientovat především na tzv. euroatlantický proud a vyjadřovat se k důležitým námětům a ovlivňovat proces aktualizace ESS. • Česká republika by měla všestranně podporovat další rozvoj civilní dimenze ESDP, včetně naplňování CHG 2010. • V rámci EDA by ČR měla usilovat o co nejrozsáhlejší zapojení malých a středních podniků českého zbrojního průmyslu.

More...

Peaceful use of nuclear energy in the current global context of non-proliferation of weapons of mass destruction

Mírové využívání jaderné energie v současném globálním kontextu nešíření zbraní hromadného ničení

Author(s): Miroslav Tůma,Veronika Bílková / Language(s): Czech

Keywords: nuclear energy; environment; nuclear weapons; multilateral non-proliferation processes; Czech Republic;

Rostoucí spotřeba energie společně se zájmy na ochraně životního prostředí vytváří tlak na zvýšení využívání jaderné energie ve světě. Zvýšení s sebou ale nese významné riziko masivní proliferace jaderných zbraní. • Nejúčinnější odpověď na dané riziko představují v současnosti multilaterální iniciativy koordinované MAAE, popř. OSN. Iniciativy omezují počet zemí zapojených do jaderného cyklu tím, že koncentrují jaderné procesy do několika mezinárodně kontrolovaných míst, z nichž se zajišťuje distribuce. • Česká republika by měla pokračovat v aktivní podpoře mnohostranných neproliferačních procesů, zejména v rámci MAAE. Konkrétně by podpora ČR měla spočívat například v rozšíření pomoci zemím SNS a Balkánu, účasti na cvičeních PSI a propagaci výhod kontrolně vývozních režimů.

More...

How to strengthen the coherence of Czech policies for international development? Realistic approach in the areas of migration, trade and agriculture

Jak posílit koherenci českých politik pro mezinárodní rozvoj? Realistický přístup v oblastech migrace, obchodu a zemědělství

Author(s): Ondřej Horký / Language(s): Czech

Keywords: Czech policy; trade; agriculture; migration; development; brain drain;

I zdánlivě malé úpravy českých politik v oblasti migrace, obchodu a zemědělství mají velký vliv na rozvojové země, často větší než výrazné navýšení rozvojové spolupráce. Větší zohlednění zájmů chudých zemí v českých politikách je však mimořádně složité kvůli velkému počtu aktérů a jejich odlišným zájmům a institucionálním kulturám. Pokud má však mít česká rozvojová politika smysl, je nutné začít s posilováním koherence politik pro rozvoj co nejdříve. • V oblasti migrace je třeba pečlivě sledovat dopady pilotního projektu řízené migrace a reformovat program vládních stipendií pro studenty a studentky z rozvojových zemí tak, aby nepřispívaly jako dosud k „odlivu mozků“, ale je-li to uskutečnitelné, k jejich „oběhu“, tedy dočasné migraci. Také je nutné usnadnit zasílání remitencí přistěhovalců do rozvojových a transformujících se zemí a výhledově zapojit do rozvoje jejich diaspory. • V oblasti mezinárodního obchodu a zemědělství musí příslušné rezorty především plnit programové prohlášení vlády, které jim ukládá brát v potaz dopady obou politik na rozvojové země. Česká republika by měla prosazovat svoji spíše liberální pozici především také v bourání bariér na straně rozvinutých zemí. Společně je třeba přizvat Exportní garanční a pojišťovací společnosti k dialogu o mezinárodním rozvoji i proto, že v oblastech obchodu a zemědělství neexistuje shoda ohledně jeho významu.

More...

Integration of the Western Balkan countries into the EU and NATO

Integrace zemí západního Balkánu do EU a NATO

Author(s): Filip Tesař / Language(s): Czech

Keywords: EU; NATO; integration; Western Balkan countries; security strategy and security sector;

První polovina roku 2008 byla na západním Balkáně poznamenána několika událostmi, které dodaly integraci zemí západního Balkánu do EU a do NATO novou dynamiku. Vyhlášení a následné uznávání nezávislosti Kosova vneslo do vztahu jak EU, tak NATO k regionu nový impulz. Byly podepsány asociační dohody se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou (BaH), takže všechny balkánské státy s výjimkou Kosova jsou nyní přidruženými zeměmi EU. Černá Hora ohlásila úmysl podat žádost o členství v EU na podzim 2008 a jejího příkladu budou pravděpodobně následovat i ostatní přidružené země. Do NATO byly přizvány Chorvatsko a Albánie (nikoli však Makedonie) a Černá Hora a BaH zahájily programy intenzivní spolupráce s NATO. Sestavení jasně proevropské vlády v Srbsku nepřineslo pouze obrat směrem k EU, ale také diskusi o reformě bezpečnostní strategie a bezpečnostního sektoru v zemi, takže lze rovněž očekávat zájem o prohloubení spolupráce s NATO. Zadržením Radovana Karadžiće došlo k významnému oteplení ve vztazích mezi EU a Srbskem. Balkán je jediným regionem sousedícím s EU, který dostal jednoznačný příslib perspektivy členství. NATO podobnou perspektivu oficiálně neadresovalo, postupná integrace balkánských zemí však evropskou integraci v mnohém připomíná. V posilování vzájemných vztahů se zeměmi regionu vidí EU i NATO možnost udržení a posílení regionální stability. ČR přímo s regionem nesousedí a ohrožení stability by se jí dotklo pouze nepřímo, sdílí však jako členská země EU i NATO kolektivní zájem. Proto je důležité udržovat si průběžný přehled o pokroku ve sbližování západobalkánských zemí s EU i s NATO i o možných výhledech, zejména v souvislosti s možnými překážkami v tomto procesu. Zvláště důležité je to v souvislosti s přípravou českého předsednictví EU, pro něž je západní Balkán jednou z priorit. Z hlediska NATO jsou dnes pro Českou republiku důležité zejména vztahy mezi Srbskem a Kosovem: v Kosovu má Česká republika poslední velký kontingent v zahraniční vojenské misi na evropském území.

More...

Contrasting Approaches to the Crisis: New Threats and Opportunities within and beyond the EU

Contrasting Approaches to the Crisis: New Threats and Opportunities within and beyond the EU

Author(s): Ondřej Horký / Language(s): English

Keywords: EU; global financial and economic crisis; market; democratic administration; international monetary system;

In early July, the second conference of the Czech-French Europe Dialogue series took place in Prague. Six Czech and French economists and political scientists met to discuss the impacts of and the responses to the ongoing global financial and economic crisis. The participants highlighted the following points: • Despite the global effects of the crisis, governments’ responses originated at the national level and did not lead to institutional changes at the international level. While the financial sector requires selective regulation, there is not enough will to strengthen the governance of the global economy. • The crisis has affected EU member states in different ways. Moreover, its perception and the measures undertaken vary among nations according to their historical experience. The neoliberal vogue in the mainstream discourse has ended and the continental economic models were rehabilitated. The crisis gives us an opportunity to find a European consensus on the balance between the importance of market incentives and institutional regulation. • National measures to mitigate the adverse social impacts of the crisis have suspended the Stability and Growth Pact and substantially increased the current public debt. Its repayment may take as long as two decades and it presents a major challenge for the social and intergenerational solidarity in the EU. • The declining dominance of the United States in the global economy and the new democratic administration present an opportunity to foster transatlantic relations. The EU should unite its voice to promoting necessary reforms of the international monetary system and finding new ways of financing the economic growth in order to overcome the growing imbalance between developed and emerging markets.

More...

German policy towards Russia - the importance of the European Union context

Německá politika vůči Rusku – význam kontextu Evropské unie

Author(s): Vladimír Handl,Tomáš Ehler / Language(s): Czech

Keywords: German; Russia; EU; strategic partnership; international security; civil power; soft power;

Německo-ruské vztahy se nacházejí v jakési post-bismarckovské éře a SRN vnímá Moskvu jako zcela nezbytného partnera. Na rozdíl od konce 19. století se ovšem Berlín snaží zprostředkovat funkční provázání Ruska nejen s Německem, ale i s NATO/EU. Koncepce „strategického partnerství“ s Ruskem představuje ambiciózní etiketu pro spolupráci, jež má i evropský rozměr. Lze jej chápat jako snahu budovat prakticky orientované bezpečnostní partnerství (řešení problémů mezinárodní bezpečnostní agendy), energetické partnerství (spolehlivost/perspektivnost dodávek energetických surovin) a export německých/evropských norem a technologií v rámci tzv. modernizačního partnerství. Ve všech těchto oblastech Německo vystupuje jednak primárně jako civilní mocnost (důraz na prevenci, politické, právní a ekonomické instrumenty) a jednak jako soft power (uplatnění hospodářské, politické a kulturní přitažlivosti Německa a jeho modelu).

More...

Continuity and Change in the U.S. Foreign and Security Policy with the Accession of President Obama

Continuity and Change in the U.S. Foreign and Security Policy with the Accession of President Obama

Author(s): Nik Hynek / Language(s): English

Keywords: USA; foreign and security policy; president Obama; American administration; George W. Bush;

The question of continuity and change in the U.S. Foreign/Security Policy (henceforth USFSP) after the accession of President Obama can be constructively studied from two complementary perspectives: the thematic perspective and the procedural perspective. This method determines the structure of this analysis. In the beginning, key issues of the USFSP in the context of the change of the American administration are examined. A part of the discussion of the transition from the Republican administration of George W. Bush to the Democratic administration of Barack Obama will be an attempt to follow the continuity and change in the key issues of the USFSP and the change in the prioritization of issues. For a comparison of the approaches of Bush and Obama, one needs to approach the topic indirectly due to the fact that Obama’s presidency is still in its early stages, which means that we still cannot completely evaluate the USFSP under the current American president. It is precisely the fact that it is impossible to compare eight years of the government of George W. Bush with approximately seven months of the Obama government that is the cause of the indirect approach of this evaluation. It will be based on a combination of extrapolation from existing but still scattered early signals and defining what can be regarded a success when considering the goals of the primary issues of the USFSP on the basis of Obama’s publically known positions. Subsequently, an evaluation of the preferred procedural means of reaching the set goals in the framework of the central issues of the USFSP will tie into the perspective related to changes in thematic priorities. The main finding of the first part will be that even though Obama is seen as the president who put an end to several trends that were introduced by Bush, such a conclusion must necessarily be rejected as reductive or even misleading. In contrast to this, in the second part, the analysis will point out several shifts associated with the change of the administration.

More...

Evaluating the Multilateral Framework of the Eastern Partnership

Evaluating the Multilateral Framework of the Eastern Partnership

Author(s): Petr Kratochvíl / Language(s): English

Keywords: EU; Eastern partnership (EaP); Eastern neighbors policy; multilateralism; operational structure; civil society; regulatory reforms; Southern Corridor; energy security; CIB;

While the Eastern Partnership (EaP) only deepens the bilateral relations of the EU with its Eastern neighbors, its main contribution is the new multilateral framework designed exclusively for the ENP´s Eastern dimension. • It is the EU who has been enthusiastic about the multilateral approach. The partner countries are more restrained, citing two factors for their skepticism: (1) the fear that the EaP might gradually become an alternative arrangement to full membership and (2) the worry that multilateralism could decrease the so far prevalent country‐specific differentiation and thus slow down the quickest reformers. • The EaP´s multilateral framework has several major strengths: (1) the relatively simple and flexible “operational structure”, (2) the focus on regulatory reforms, (3) the introduction of the so‐called flagship initiatives, and (4) the increased involvement of civil society. • Among the potential problems, the most important are: (1) the launch of the EaP amidst growing political and economic instability across Eastern Europe, and (2) the financial resources which will not be sufficient in the long term given the ambitious work programme. • Regarding the four thematic platforms, they cover most issues on the agenda. But while some topics discussed are truly multilateral (e.g. energy cooperation), others are predominantly bilateral and their inclusion in the multilateral framework is largely artificial (e.g. judiciary and public administration reforms). • Some of the platforms with a strong agenda (such as energy security) are growing softer, hence limiting their relevance for both member and partner countries. • The flagship initiatives, although generally sound and beneficial, are not of equal standing in terms of their importance (cf. the integrated border management and the support for small enterprises on the one hand, and the underfinanced reponsiveness to disasters on the other). In addition, one important originally proposed initiative – the Southern Corridor – entirely disappeared from the agenda. • Two additional unresolved questions pertain respectively to the EaP´s relation to the other regional initiatives (BSS) and the participation of third countries. • The EaP has been doing well so far. Its long term success will be, however, dependent on four factors: (1) the continuous high‐level political support for the project in both the EU and the partner countries, (2) whether there will be an unwavering focus on regulatory reforms that will prevent the EaP´s multilateral framework from turning into an irrelevant talking club, (3) achievement of some visible successes in areas like energy security, border management or institution building (CIB), (4) the increase in funding available for the EaP after 2013.

More...

The Federal Republic and the Treaty of Lisbon (LS): New German Integration Policies?

Spolková republika a Lisabonská smlouva (LS): nové mantinely německé integrační politiky?

Author(s): Vladimír Handl,Barbora Veselá / Language(s): Czech

Keywords: The Federal Republic of Germany; EU; Treaty of Lisbon; integration policy; national sovereignty;

Spolková republika Německo zůstává klíčovým pro-integračním aktérem, jehož zájmy i identita jsou těsně spojeny s existencí a dalším rozvojem EU. V německé integrační politice ale převládá pragmatický přístup, soustředění na politiku malých kroků, bezprostřední zájmový horizont a realistickou kalkulaci rizik, zisků a ztrát. • Spolková republika Německo neusiluje o dominantní či hegemonní postavení v EU. Převládá snaha jednotlivých aktérů a institucí (kancléřka, její úřad, ministerstvo zahraničních věcí) uchovat si své institucionální postavení především na domácí scéně. Není v jejich zájmu výrazné posilování institucí EU a chybí ambice, usilovat v těchto institucích o vůdčí postavení. • Zároveň sílí tlak a role aktérů s právem veta (veto players – země, Spolkový ústavní soud, parlament), kteří se snaží omezit dosavadní relativní volnost exekutivy v oblasti integrační politiky. Německý Spolkový ústavní soud (dále SÚS) se navíc svým rozsudkem o LS postavil do čela snahy „zachránit národní stát“ a vnímá se jako „strážce brány“ mezi národní suverenitou a Evropskou unií. • Ke svému konci dospělo tradiční „německé“ vnímání integračního procesu jako neustálé snahy o zdokonalování, posilování a prohlubování institucionální výstavby EU. Převládá vyčerpání z procesu přijetí a ratifikace Evropské ústavní smlouvy (EÚS) a LS, chybí vůle i potřeba další institucionální vývoj byť jen zvažovat. Další reforma institucí EU tak není ve střednědobé budoucnosti ani žádoucí, ani představitelná. • Panuje obava z toho, že vytváření Evropské služby vnější akce (ESVA) v nejbližším období zostří mocenský boj v rámci EU. Opakuje se situace, kdy se v institucích EU nejlépe prosazují zástupci Velké Británie či středomořských států, kdežto relativně zdrženlivé Německo se cítí znevýhodněno. • Nová situace znamená změnu v „německém myšlení“, na niž politika není zcela připravena. Místo akcentu na institucionální rozvoj EU se do centra integračního procesu dostává obsah, programy a projekty, jež by měly současný institucionální rámec naplnit. Německá politika zejména díky odporu SÚS a vzhledem k omezování relativní autonomie exekutivy směřuje při provádění integrační politiky k účelově zaměřené spolupráci, jež bude posilovat spíše mezivládní úroveň spolupráce. Situace s sebou nese riziko, že tato spolupráce může za jistých okolností probíhat vně mechanismů EU a navíc posílí mocensko-politický aspekt ve vývoji evropské politiky – a tedy i různé projevy existující asymetrie.

More...

The Future of Diplomacy: European and Global Challenges

The Future of Diplomacy: European and Global Challenges

Author(s): Ondřej Horký / Language(s): English

Keywords: diplomacy; globalization; geopolitics; EU; The European External Action Service;

As identified by the participants of the 1st Czech-French Forum of Young Talents, diplomacy needs to face globalization, geopolitical shifts, the call for transparency and budgetary restrictions. The diplomat has to act as a manager and interpreter of knowledge in a world characterized by an overflow of information. The need for a strong and effective EU diplomacy is not disputed but the European interest has not been clearly defined so far. The European External Action Service seems to offer an institutional setting that will help to articulate the European interest through everyday practice. The contradictory ideal of a generalist diplomat has not waned, but the diplomat must update its competences, enter the public debate and keep updated with technological progress.

More...

Foreign Development Cooperation in 2020: An Old Fortress, a Black Passenger, a Clever Thoroughbred, or a Good European?

Zahraniční rozvojová spolupráce v roce 2020: Stará pevnost, Černý pasažér, Chytrá horákyně nebo Dobrá Evropanka?

Author(s): Ondřej Horký / Language(s): Czech

Keywords: politics; Czech development; globalization; EU; international relations;

Policy paper identifikuje hlavní trendy a nejistoty, které ovlivňují českou rozvojovou spolupráci na globální, evropské a domácí úrovni. Na jejich základě nabízí čtyři scénáře vývoje do roku 2020 a obecná doporučení na třech úrovních. Na domácí úrovni se jeví jako nutná podmínka stanovení dlouhodobé vize co nejvyšší transparence zahraniční rozvojové spolupráce a vyjasnění zájmů jednotlivých aktérů. Vláda by neměla kvůli svým zdánlivým krátkodobým a střednědobým cílům bránit kolektivnímu jednání Evropské unie. Vláda by měla vypracovat koncepční dokument přístupu ke globalizaci a rozvoji, který by představil vizi české role v měnícím se globálním prostředí.

More...

Future Perspectives of U.S.-Czech Relations

Future Perspectives of U.S.-Czech Relations

Author(s): Ondřej Ditrych,Nik Hynek / Language(s): English

Keywords: USA; Czech Republic; international relations; security; NATO; liberal power; human rights and freedoms; Transatlantic community;

In the area of security, the Czech Republic and the U.S. should build closer cooperation around President Obama’s Prague Agenda, NATO Ballistic Missile Defense project and in the field of post-conflict reconstruction while working together to mitigate obstacles to constructive NATO-EU relations In economic relations, they should enhance cooperation taking full advantage of the Strategic Dialogue framework both in terms of discussing global and transatlantic trade issues, and in boosting bilateral commerce Regarding values, they should cooperate more on democratic transition in Eastern Europe, including through the framework of Eastern Partnership in which the U.S. should become involved The United States and the Czech Republic are bound together by shared values, history, and global political, security and economic interests. In the words of Ambassador Eisen at Institute of International Relations, they are bound in a “permanent friendship”. The Czech Republic has seen the U.S. as a liberal power and the key contributor to security in the Euratlantic area. The United States could rely on Czech contribution towards promotion of human rights and freedoms and responding to the serious threats the Transatlantic community has faced in the recent past.

More...

How to continue in nuclear disarmament

Jak dál v jaderném odzbrojování

Author(s): Miroslav Tůma / Language(s): Czech

Keywords: nuclear disarmament; Czech foreign policy; militarization of the universe; Prague agenda; transparency;

Policy paper upozorňuje na možnost zpomalení jaderněodzbrojovacího procesu, rozebírá hlavní důvody tohoto vývoje z hlediska řešení některých kontroverzních otázek a připomíná nutnost zvýšené aktivity nejaderných států k dosažení vize světa bez jaderných zbraní. S přihlédnutím k úspěšné pražské dubnové konferenci „The Prague Agenda – the Way Forward“ a získanému kreditu by proto bylo pro českou zahraniční politiku žádoucí aktivněji se zapojovat na různých odzbrojovacích fórech do vytvářených iniciativ, případně přicházet s vlastními návrhy. Oblasti možného zapojení do jaderněodzbrojovacího procesu zahrnují: sjednání smluv zakazujících použití jaderných zbraní a militarizaci vesmíru; urychlení vstupu smlouvy CTBT v platnost s důrazem na pozitivní dopad ratifikace této smlouvy Senátem USA; transparentnost, včetně vytvoření registru jaderných zbraní a štěpného materiálu Významnou úlohu by také sehrálo aktivní působení české zahraniční politiky ve prospěch svolání blízkovýchodní konference v r. 2012 s účastí všech zemí tohoto krizového regionu.

More...

The liberalization of the internal electricity and gas market and the process of forming a common EU energy policy in the interest of the Czech Republic

Liberalizace vnitřního trhu s elektřinou a plynem a proces formování společné energetické politiky EU v zájmu České republiky

Author(s): Lukáš Tichý / Language(s): Czech

Keywords: liberalizing the internal energy market; energy security of EU and Czech Republic; energy policy; gas; electricity markets;

Policy paper zkoumá důležitost liberalizace vnitřního energetického trhu v procesu formování společné energetické politiky a jeho význam pro zajišťování energetické bezpečnosti EU a České republiky. Na domácí úrovni by měla vláda ČR věnovat mnohem větší pozornost současným procesům vedoucím k vytváření vnitřního trhu s elektřinou a plynem v EU. Na regionální úrovni by vláda ČR by měla prosazovat propojení energetické infrastruktury a trhů s plynem a elektřinou ve středoevropském prostoru. Podpora českých zájmů při prosazování energetické politiky na úrovni EU by měla být organizována v rámci užší spolupráce mezi MZV, MPO, MŽP a Úřadem vlády ČR vytvořením zvláštní meziresortní komise pro energetiku.

More...

Who is Afraid of the D-word? Towards the Democratic European Union

Who is Afraid of the D-word? Towards the Democratic European Union

Author(s): Vít Beneš / Language(s): English

Keywords: EU; economic governance; democratic deficit; contemporary EU system of government; eurozone;

After decades of discussions, the EU offered very little to mitigate its democratic deficit. Now, faced with three imminent crises (the debt crisis, the euro crisis, the banking crisis), the “EU leaders” do not seem to bother with the questions of the democratic accountability and legitimacy of the EU’s / eurozone’s “economic governance”. This paper tries to revisit the democratic deficit debate. Some of the contributors to the debate conceptualized the democratic deficit as an imbalance between executive and legislature. But the conceptualization of the democratic deficit applied in this paper is different. In my conceptualization, I follow an iconic phrase uttered by Abraham Lincoln: “Democracy is the government of the people, by the people, for the people”. On a more abstract level, a system of government is legitimate if those who are governed (government of) correspond to those who govern (government by). A democratic deficit occurs if a people are governed (government of the people), but they themselves do not govern. 1. The contemporary EU is an undemocratic “government of the people by the states”. This system of government is not legitimate because those who are governed (the main subjects of the EU law – individuals who collectively form the People of the Member States) do not govern, and they do not produce the EU law. The contemporary EU system of government is not a government of the people by the people. In the EU, the states (who collectively form the European International Society)1 govern the people. 2. The European Union does not face a choice between a “less integrated Europe” and a “more integrated Europe”. The EU faces three basic questions that should not be confused: Who is governed on the EU level (states or people)? Who governs on the EU level (states or people)? Which competences should be transferred to the EU level, and which competences should remain on the national level? Different answers to these three questions lead to a number of possible institutional designs. However, only some of these institutional designs are democratic and legitimate. 3. A democratic (federal) European Union can be established without additional transfer of competences from the national level to the EU level. The democratic deficit of the EU is eliminated once the People of the Member States (individuals who are the subjects of the EU law) are allowed to govern themselves (create the EU law) within a specific scope of the EU’s competences. The (lack of) democracy on the EU level is not related to the scope of the EU competences, and this paper makes no recommendation regarding the scope of the EU competences. 4. As long as the EU law engenders rights and obligations for individuals, the democratization at the EU level is the only way to ensure its legitimacy. This paper proposes the creation of a Democratic Compact for the EU which would shift the decisionmaking power from the bodies that represent the European International Society of States (the European Council, the Council of the EU) to the bodies that represent the People of the Member States (the European Parliament, the President of the EU). The EU and the eurozone are becoming two distinct entities. Thus, a separate Democratic Compact is suggested for the eurozone.

More...

Do we need stone embassies? Analysis of alternative types of diplomatic representation

Potřebujeme kamenná velvyslanectví? Analýza alternativních typů diplomatických zastoupení

Author(s): Mats Braun / Language(s): Czech

Keywords: EU; logistical and security situation; local hub and collocation; Visegrad Group; Denmark; Sweden;

Alternativní formy zastoupení států v zahraničí lze doporučit zejména ve státech EU. Pro zastupitelské úřady v oblasti mimo Evropu, kde je logistická a bezpečností situace náročnější, lze doporučit model s kombinací lokálního centra (hub) a kolokace. V případě kolokace je výhodné spolupracovat se stejnými státy, například z Visegrádské skupiny, aby mohla být administrativní řešení standardizována. Hlavní vzor pro využití miniambasád nabízí Dánsko. Hlavním vzorem pro využití velvyslance sídlícího ve vlastním hlavním městě je Švédsko.

More...

Might have the Czech Republic a long-term strategy in a relationship with China?

Má mít Česká republika dlouhodobou strategii ve vztazích s Čínou?

Author(s): Rudolf Fürst / Language(s): Czech

Keywords: Czech Republic; China; relations; cultural policy; non-governmental institutions; economic diplomacy;

Čína projevuje dosud nebývalý zájem o střední Evropu, České republice se nabízí možnost zlepšení politických kontaktů. Česká republika by měla zhodnotit svou zkušenost a začít více myslet a jednat strategicky. Zatím však ještě nebyla explicitně nastolena otázka, zda by Česká republika měla uvažovat o kompromisní a definitivní formulaci dlouhodobé strategie: čeho v Číně chceme dosáhnout a jaké k tomu zvolit dlouhodobé prostředky. Českou předností, osvědčenou v zemích Dálného východu, je kulturní atraktivita. Je třeba postavit kulturní politiku jako explicitní strategii, nad rámec již existujících aktivit, a využít ji jako koncept pro branding. Česká republika nemá v ČLR vzdělanou a vlivnou lobby, je také třeba posílit kontakty na úrovni nevládních institucí, proto je třeba bilaterální agendu odpolitizovat. Ekonomická diplomacie by měla být ještě více rozvinuta do regionů uvnitř Číny a personálně posílena.

More...