Se Stanislavem Štechem o škole jako kotvě společnosti
Interview with Stanislav Štech by Kateřina Lojdová.
More...We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
Interview with Stanislav Štech by Kateřina Lojdová.
More...
Interview with Tomáš Janík by Kateřina Lojdová.
More...
Interview with Milan Hejný by Kateřina Lojdová
More...
Interview with František Kuřina by Helena Koldová and Veronika Rodová.
More...
Interview with Zdenek Beneš by Tomáš Janík and Veronika Rodová.
More...
Interview with Václav Mertin by Jarmila Bradová.
More...
Introduction: The pandemic of coronavirus disease (COVID-19) and related restrictions (closed schools and sports centers, social isolation, masks) may have a negative impact on children’s health. The purpose of this study was to evaluate the level of physical activity (PA) of Czech children during COVID-19 in autumn 2020. Methods: Ninety-eight Czech children (mean age = 10.1 ± 1.47 years) completed the standardized Physical Activity Questionnaire for Older Czech Children (PAQ-C/cz) during COVID lockdown. Data were compared with previously published norms. Thirty-five children also reported daily number of steps measured by accelerometers. Results: Total PAQ-C score was 0.38 lower during COVID compared to Pre-COVID [t(302) = 5.118., p < .001]. The male PAQ-C total score was 0.37 lower [t(146) = 3.21., p = .002)] and the female total score was 0.39 lower [t(154) = 3.97., p < .001] during COVID compared to Pre-COVID. Specifically, responses of PA during spare time, before-school, physical education (PE), and recess were significantly lower during COVID. The average number of steps was 7.767 steps/day (boys = 9.255; girls = 6.982). Conclusions: COVID lockdown resulted in significant reduction of PA in Czech children. Strategies to promote adequate PA of children during the pandemic need to be determined.
More...
Background: the urge to use mobile devices constantly and anxiety that might come in case of impossibility to use them, represent one of the forms of behavioral addictions, the so-called nomophobia. Nomophobia negatively affects all attributes of human health, seriously affects its mental, physical and social components. Objectives: the main objective of the research was to determine the degree of nomophobia in a sample of secondary school students, the partial objective was to map potentially risky areas with the use of modern information and communication technologies. Methods: a quantitative method was chosen to carry out the survey, and an anonymous questionnaire containing a standardized core was used as a research tool. It consisted of 20 items focused on respondents' reactions in situations where communication links are not available or cannot be used. The survey was conducted in the eighth and ninth grades of 11 randomly selected primary schools in the Hradec Králové region. Data were obtained from 373 respondents with a balanced representation of boys and girls. 3 working hypotheses were established to compare the opinions, behavior and degree of nomophobia between boys and girls. The answers were evaluated by methods of descriptive statistics, Student's t-test was used to analyze the hypotheses. Results: 0.5% of respondents did not show symptoms of nomophobia, a very mild and moderate form was recorded in 70% of respondents, mild form in 18% of the group, moderate in 8% and severe in 2% of respondents. Almost three-fourths of the students were not directly at risk of dependence on a mobile, but a tenth of the sample showed serious problems of a behavioral addiction nature. Respondents used an average of 4 applications, mainly communication programs, social networks and music players. Conclusions: girls in the sample showed a higher rate of nomophobia than boys. The biggest differences in responses were mainly for fears of not being able to communicate immediately with family or friends.
More...
Esej nabízí inspiraci pro didaktické využití dvou konkrétních digitalizovaných středověkých rukopisů s bohatým obrazovým materiálem, které poskytují četné dobové výjevy různých aspektů středověkého života. Ty může vyučující využít jako obrazový doprovod k vlastnímu výkladu nebo k samostatné aktivitě žáků. Studenti mohou na základě vlastních rešerší digitalizovaných obrazových rukopisů sestavit svůj obraz středověku či konkrétních tematických okruhů a výsledky své práce prezentovat, respektive interpretovat před spolužáky
More...
The COVID-19 epidemic influenced the behaviour of children and adults. The state of Slovenia was adopting numerous measures to contain the spread of infections, one of the most important being the closure of educational institutions in the period from November 2020 to February 2021. During that time, primary education was provided as distance teaching which changed children's lifestyles. SLOfit research has shown that the proportion of obese children increased during school closures. In 2019, before the epidemic, 4.1% of boys and 3.8% of girls were obese, while in 2021, after the epidemic, this was the case for 5.8% of boys and 4.9% of girls. The researchers attributed the worsening of the situation to measures that prevented children from engaging in normal daily physical activity and completely changed their lifestyles (Starc idr., 2020; Jurak idr., 2021). The study aimed to find out how school meals were organised during school closures and what changes in children's eating habits might have contributed to the change in their nutritional status.
More...
Příspěvek vychází z práce Vicencové (2022). Cílem výzkumné sondy bylo zjistit, jaký vliv měla pandemie koronaviru a distanční výuka na vybrané ukazatele životního stylu a biopsycho-sociální zdraví dětí. Výzkumné otázky se týkaly výživového chování žáků, psychiky a sociální interakce žáků, denního a pohybového režimu žáků. Výzkumné otázky byly doplněny hypotézou: Mezi zkoumanými proměnnými jsou patrné statisticky významné závislosti.
More...
Komparace dostupných informací o výuce sexuální výchovy v českém a polském vzdělávacím systému. Dílčím cílem bude porovnat již známá data výzkumných šetření s výsledky studie zaměřené na výuku sexuální výchovu na ZŠ a ŠŠ z pozice učitelů.
More...
The main objective of the research was to describe how a sample of second-grade elementary school students approach modern digital technologies and methods of communication, how they use them, and how often they encounter them. Furthermore, it was investigated how the respondents typically spend their personal free time, whether they have already encountered risky moments in cyberspace, how they reacted and whether parental control works during their activities on the computer and on the Internet. Before starting the research investigation, three working hypotheses were formulated, which related to the frequency of encounters between boys and girls with defective website content, the daily time spent by pupils with better and worse results on computer activities, and the degree of parental supervision of younger and older children.
More...
Příspěvek vychází z práce Hlavizňové (2021). Cílem výzkumné sondy bylo zjistit, jak učitelé 1. stupně základní školy hodnotí svůj životní styl a jaký je vztah mezi sebehodnocením vlastního životního stylu učitelů a vzděláváním i motivováním žáků ke zdravému životnímu stylu. Výzkumné otázky byly doplněny hypotézou: Mezi sebehodnocením vlastního životního stylu učitelů a sebehodnocením vzdělávání a motivování žáků ke zdravému životnímu stylu jsou patrné statisticky významné závislosti.
More...
Motorická nebo pohybová kompetence (MC) je globálně používaný pojem, který popisuje úroveň zdatnosti člověka v oblasti základních pohybových dovedností (FMS), stejně jako v širokém spektru základních mechanismů zahrnujících kvalitu pohybu, motorickou koordinaci a motorickou kontrolu (Hackfort et al. 2019). MC je důležitým prvkem psychosociálního, kognitivního a fyzického rozvoje dětí (Bardid et al. 2019). Předškolní a mladší školní věk se jeví jako období nejdůležitější k vytvoření základů FMS (Wilk et al. 2018). Nižší úroveň a oslabení MC v dětství jsou spojeny s nedostatečnou účastí v pohybových aktivitách v průběhu celého života se všemi zdravotními důsledky hypokineze (Loprinzi et al. 2015).
More...
Příspěvek navazuje na studii Gavorové et al. (2022) zaměřenou na prevalenci úzkosti a deprese u vysokoškolských studentů v post-covidové době a kvalitativně ji zasazuje do kontextu úspěšnosti studia. Cílem je zmapovat a popsat nové profily typizovaných případů v psychologické poradně při ZČU v Plzni, které se vždy subjektivně projevují psychosomaticky a úzkostnými a reaktivně depresivními stavy.
More...
Starší školní věk a období adolescence je důležitou životní etapou pro rozvoj pohybové gramotnosti. V tomto období se modeluje vztah k pohybovým aktivitám (PA) jedince. PA jsou fundamentálním atributem pohybové gramotnosti a také nedílnou součástí zdravého životního stylu, proto je důležité zkoumat, jaký postoj žáci v tomto období mají k PA. V oblasti sociální psychologie a psychologie osobnosti bývá využíván koncept self-efficacy neboli vnímaná vlastní účinnost. Jde o přesvědčení o vlastní způsobilosti plánovat a jednat způsobem nezbytným k dosažení nějakého cíle či zvládnutí nějaké situace. Úroveň self-efficacy ve vztahu k PA nám pak podává validní informaci o tom, jak žáci přistupují k PA. Cílem bylo zjistit, zda obecná self-efficacy a self-efficacy pro oblast PA spolu korelují pro věkovou skupinu 12–19 let. Dále pak jsme zkoumali vliv pohlaví a věku (tzn. mladší děti ze ZŠ a starší děti ze SŠ) na míru obecné self-efficacy a self-efficacy pro oblast PA.
More...
V posledních letech lze pozorovat výraznou snahu učitelů přírodovědných předmětů o zdůraznění praktického užití poznatků probíraného učiva v každodenním životě žáků (např. metodika od Badatelé.cz (2013), Lipky (2019), publikace od Dobrorukové et al. (2008) nebo příspěvky v časopise Biologie – Chemie – Zeměpis). Žáci si potřebují uvědomit, že se s většinou jevů, o kterých se učí v přírodopisu, setkávají každý den a že poznatky lze dobře aplikovat do úkonů, které provádí zcela běžně. Přitom zpravidla dochází k propojování obsahu z různých oborů. V této kazuistice se s tímto přístupem k výuce setkáme. Zároveň ukazujeme, že v takovém případě je nezbytně nutné pečlivě pracovat s pojmovým aparátem, který je žákům prezentován. Badatelská úloha také skýtá potenciál pro začlenění vybraných přístupů formativního hodnocení.
More...
Regionálněgeografické učivo je základem zeměpisného obsahu prvostupňového vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět – Místo, kde žijeme (místní region, ČR, Evropa), na které navazují na druhém stupni v rámci vzdělávacího předmětu zeměpis další regionálněgeografická témata (makroregiony světa). Postavení regionální geografie v kurikulárních dokumentech dalších postkomunistických zemí je rozdílné (Kácovský et al., 2022; Vrhel, 2021). Regionální geografie má různý prostor i úlohu v koncepci školní geografie – od detailního popisu prakticky celého světa po zúžení na vybrané modelové regiony (Kácovský et al., 2022; Vrhel, 2021). I poté, co bylo u nás v 90. letech zeměpisné učivo oproštěno od ideologického obsahu předlistopadových dob, sloužilo regionálněgeografické učivo jako materie pro memorování faktů (Řezníčková, 2009). Tato situace se příliš nezlepšila ani zavedením RVP na všech stupních škol, které regionální geografie veskrze pojímá jako deskripci regionů na různé měřítkové úrovni dle stanovených kritérií (přírodní oblasti, podnebné oblasti, sídelní oblasti, jazykové oblasti, náboženské oblasti, kulturní oblasti – viz RVP ZV, 2017, s. 78). Postavení i smysl regionální geografie v rámci školní geografie začaly být zejména v souvislosti s malou i velkou revizí RVP, které představovaly možnosti změn, hlouběji diskutován odbornými geografy (Chromý, 2019; Daněk, 2020) i didaktiky geografie (Knecht & Hofmann, 2020).
More...
Komunita didaktiků, pedagogů a psychologů, tentokrát sdružená kolem projektu Produktivní kultura vyučování a učení (GA20-13038S), se propracovala k další sbírce didaktických kazuistik. Pro jejich zastřešení byla zvolena idea produktivní kultury vyučování a učení, která ukazuje na aspekty aktivizující, konstruktivní a tvořivé výuky. A to opět (podobně jako v první sbírce kazuistik – Slavík et al., 20171 ) napříč vyučovacími předměty, tj. transdidakticky – při mezioborové spolupráci více než dvou desítek kolegyň a kolegů.
More...