We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
This article deals with the problem of the role of the school psychologist in the psychological counseling process of children with special educational needs. In the context of inclusive education, the services of the psychological counseling office focus on supporting the process of developing the student's personality as well as providing the psychological support to his family.
More...
Vzdělávací systém bývá ve vztahu k sociálním nerovnostem vnímán jako nástroj emancipace umožňující vertikální sociální mobilitu. Obecně lze říci, že masové vzdělávání v demokratických společnostech představuje nástroj zvyšování životního standardu a emancipace společnosti jako celku, avšak detailnější analýza struktury školství odhaluje, že toto pravidlo se uplatňuje v některých sociálních skupinách lépe a v jiných jen velmi omezeně. Výzkumy ukazují, že představuje spíše selektivní mechanismus, který prostřednictvím přidělování oprávnění (výuční listy, maturita, VŠ diplom) k výkonu různě prestižních a různě fi nančně ohodnocených povolání třídní rozdíly petrifi kuje (Bourdieu 1998, Bourdieu a Passeron 1977, Shavit a Blossfeld 1993). Tyto výzkumy se však zaměřují na reprodukci třídních nerovností, zkoumání nerovností genderových stojí na okraji jejich zájmu.
More...
Předmětem následující analýzy je oblast společenské dělby práce mezi muži a ženami, jako jeden ze tří aspektů genderové struktury společnosti. Podle Harding (1986) tvoří sféra produkce spolu s linií individuálních genderových identit a se symbolickým genderovým univerzem hlavní osy genderové struktury společnosti. Způsobů, jak přistupovat k analýzám genderované dělby práce, je řada, naše analýza se omezuje na statistické reprezentace kategorií ženy a muži v dostupných datových souborech. Jsme si vědomi redukce kategorie genderu na duální pohlavní kategorii (West a Zimmermann 1991), přesto jsme přesvědčeni, že text přináší relevantní interpretace a nové podněty pro posouzení národní genderové segregace na trhu práce a ve vzdělanostním systému v evropském kontextu, aniž by nutně koncepčně sklouzl k ontickému pojetí genderu (Šmausová 2002).
More...
Sociální struktura má velkou setrvačnost. Projevuje se především v rovině reprodukce třídního sociálního statusu z generace na generaci; status quo ovšem udržují i další zásadní sociologické proměnné, jako jsou etnicita nebo gender. Zatímco třídní nerovnosti tvoří hlavní osu nejen zahraničních, ale i českých analýz sociální stratifi kace, ty genderové si v české sociologii razily cestu pomaleji. Spíše jen okrajovou součástí velkých sociologických výzkumů na téma sociálních nerovností zůstávají také s poukazem na to, že se gender opakovaně neukázal v dosud realizovaných makroanalýzách výzkumníkům jako zásadní strukturující faktor (Matějů a Straková et al. 2006). Následující kapitolou naznačuji, zda a jak genderová sociální struktura ovlivňuje v konkrétním momentu životní dráhy jednání aktérů – konkrétně volbu dalšího vzdělání a uvažování o uplatnění na trhu práce. Zajímá mě přitom, jak komunikační partneři prezentují své rozhodování. Považují svou volbu za nezávislou, podmíněnou jen jejich vlastním výkonem a studijními schopnostmi, nebo podle nich do procesu vstupují i další faktory?
More...
Výzkumy gendrovanosti studijních a profesních voleb (např. Kreimer 2004, Smith a Steinmetz 2008, Reimer, Noelke a Kucel 2008), včetně našeho, jehož výsledky představujeme také v dalších kapitolách (viz Kapitoly 5 a 7), ukazují, že dívky si volí povolání, která jim nabízejí horší perspektivu než povolání, jež si volí chlapci. Na základě rozhovorů, které jsme získaly v průběhu výzkumu „Volba vzdělání a anticipace šancí na pracovním trhu z genderové perspektivy“, budeme v této kapitole pátrat po důvodech genderové segregace na pracovním trhu, pro kterou v existující literatuře nacházíme dvě teoretická vysvětlení. Neoklasická ekonomická teorie tvrdí, že jde o racionální volbu. Feministická teoretická perspektiva vnímá situaci žen na pracovním trhu jako důsledek jejich postavení v patriarchální společnosti a snaží se odhalovat mechanismy, které vedou k reprodukci toho uspořádání. Stávající teorie však odrážejí především západoevropský a severoamerický kontext, kde je zaměstnanost žen dlouhodobě nižší, než zaměstnanost žen v českém prostředí. V tomto textu se zamyslíme nad tím, nakolik závěry těchto teorií korespondují s českou realitou. Dříve, než představíme analýzu samotných dat, shrneme poznatky týkající se genderových nerovností na pracovním trhu a provázanosti pracovního trhu se systémem školství.
More...
Lidé dělají ve svém životě genderované volby. Mezi ty nejdůležitější patří zcela jistě volba vzdělání a následně povolání. Ze statistických dat je zřejmé, že ženy volí „ženská“ povolání (kadeřnice, sekretářka, učitelka na základní škole), muži „mužská“ (automechanik, stavař, ekonom-manažer). Lidé se tedy většinou rozhodnou pro povolání typické, genderově příslušné. Struktura vzdělávacích oborů je genderovaná, a je to právě tato horizontální genderovanost, která zakládá oborovou segmentaci pracovního trhu, a je to právě segmentace tzv. feminizovaných povolání, která zapříčiňuje nižší výdělky a nižší status žen na trhu práce (Valentová, Šmídová a Katrňák ve třetí kapitole této knihy). Genderově konzistentní volby můžeme sledovat přinejmenším od ukončení povinné školní docházky, jak ukázal i náš výzkum. Převládající konzistence lze vysvětlit prostřednictvím sociální strukturovanosti, v níž se aspirace aktérů přizpůsobují možnostem: lidé chtějí (právě jen) to, co mohou získat; „naděje se přizpůsobují vyhlídkám, aspirace možnostem“ (Bourdieu 2000a: 57). Podle Bourdieuho se v důsledku strukturovaných voleb reprodukuje sociální řád neboli status quo; strukturované volby vedou navíc ke spokojenosti sociálních aktérů, protože skrze ně dosáhli (právě jen) na to, nač aspirovali.
More...
Ustavna struktura i zakonske nadležnosti koje se odnose na predškolsko, osnovno, srednje i visoko obrazovanje nisu jasno uređene na državnom nivou. Ustav Bosne i Hercegovine ne sadrži jasne odredbe koje uređuju te nadležnosti na državnom nivou. Sve nadležnosti i funkcije, koje nisu izričito dodijeljene Bosni i Hercegovini i njenim institucijama, spadaju u nadležnost entiteta. Ustav Bosne i Hercegovine uspostavlja obavezu države i oba entiteta da osiguraju i zaštite pravo na obrazovanje koje se, kao jedno od međunarodno priznatih ljudskih prava određenih Europskom konvencijom o ljudskim pravima i osnovnim slobodama i njenim protokolima, direktno primjenjuje u Bosni i Hercegovini i ima prioritet nad svim domaćim zakonima.
More...
We have placed our understanding of knowledge society between the conception of seeing it as a real existing society and the conception of the ideal society we strive for. In the context of knowledge society, the responses of education and training to the needs arising from the influence of contemporary characteristics of the world of work have been considered. The analysis shows that, in parallel with the changes in the world of work, there are also changes occurring in education, that is, the creation of education and training inherent in knowledge society occurs through the process of meeting the needs for learning and knowledge.
More...
The present paper discusses the key aspects of fostering emotional discipline by manifesting a culture of tolerance in the context of a multicultural society. Acceptance of cultural diversity involves balanced interactions based on emotional culture which generates psychological comfort, resulted from the effects of emotional discipline on communication; hence, reconsidering indelibly the beliefs about the benefits of tolerant communication becomes imperative
More...
U odgovoru na postavljena pitanja sa stanovišta radnog statusa učestvovali su sljedeći ispitanici: zaposleni kod nekog (privatni, državni i javni sektor) ukupno 3,2 %; samostalno zaposleni ispitanici učestvuju sa 1,6 %; skupina nezaposlenih ispitanika učestvuje sa 12,7 %; poljoprivrednici, ribari, itd. učestvuju sa 8 %. Učenici i studenti su najbrojnija skupina ispitanika - ukupno 77,8 %. Umirovljenici/penzioneri kao ispitanici učestvuju sa 8 %, a onih koji se nisu izjasnili je bilo 3,2 %. Na pitanje da li ste pohađali vjersku pouku/vjeronauku odgovorilo je potvrdno 94,9 %, samo 4,4 % je odgovorilo da nisu pohađali vjeronauku, dok odgovor nisu dali njih 7 %. Na pitanje gdje su pohađali vjeronauku ispitanici su sa 100 % vrijednosti odgovorili da je to bilo u školi.
More...
Što reći na kraju analize podataka? Studenti koji su se samoodredili kao vjernici, u daleko manjem broju participiraju svoju religiju (odlazak u džamiju/crkvu, obavljanje molitve…). Vidljiv je nezavidan nivo nepoznavanja drugih, osobito na narativna pitanja gdje je bilo potrebno upisati podatke poput simbola židovstva... pa su se kao odgovori mogli pročitati: petokraka, šestokraka, zid plača, hram plača, Solomonov hram, Adamova zvijezda, Tele.
More...
Cilj ovog rada je da prikaže glavne rezultate popisa sprovedenog 2013. godine u Bosni i Hercegovini sa rodnog aspekta. Radi dublje analize podataka korišćeni su i relevantni i dostupni podaci iz ranijih popisa i anketa nadležnih institucija, kao i druge naučne analize i poređenja. Rezultati popisa ukazuju na brojne rodne debalanse – posebno kada je reč o obrazovanju, starosnoj strukturi stanovništva, radnoj snazi i ekonomskoj aktivnosti. Naučne analize na koje se referiralo pružaju dublji uvid u rodnu dinamiku i načine na koje rodna neravnopravnost i dalje operira u bh. društvu, a koja se može iščitati i iz samih popisnih rezultata.
More...