CEEOL - Browse Subjects Result

We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.

The Application of Sovereign Bond Spreads and the Development of the Stock Market on GDP Prediction: The Case of Visegrad Group

Author(s): Jana Hvozdenská / Language(s): English Publication Year: 0

The yield curve – specifically the spread between the long term and the short term interest rates is a valuable forecasting tool. It is simple to use and significantly outperforms other financial and macroeconomic indicators in predicting recessions one to six quarters ahead. A rise in the short rate tends to flatten the yield curve as well as to slow down real growth the near term. The relationship between the spread and future GDP activity was proved already before. For better predictions it is good to use other overtaking indicators of economic activity as the development of the stock market. This paper aims to analyze the dependence between the slope of the yield curve, development of the stock market and an economic activity of selected countries between the years 2000 and 2016. The selected countries are the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. The natural and probably the most popular measure of economic growth is GDP growth, taken quarterly. We have found out that the bond spreads and stock market development might be used for predicting of the future economic activity, the best lags of bond spreads are 2, 4 or 5 quarters. These findings might be beneficial for investors and provide further evidence of the potential usefulness of the yield curve spreads as indicators of the future economic activity.

More...

Azerbaijan-Armenia Relations in Historical Context: Periods and Dynamics

Author(s): Farahila Babayeva-Shukurova / Language(s): English Publication Year: 0

The Soviet Union is one of the old political forces that coerced or voluntarily held together ethnic or religious origins. It is a power that has left a very deep history in its past. The bipolar system in the world came to an end after the Cold War. After this situation, ethnic conflicts increased and spread to the Soviet Union in the 1980s and caused great repercussions in the world (Aslanlı, 2013). Conflicts occurring in the world have been a threat to security. These conflicts resulted in disintegration and in the early 1990s, the USSR was replaced by 15 new independent republics at the end of 1991 (İbadov, 2007).

More...

Avrupa Birliği-Türkiye İlişkilerinde İş Birliği ve Çatışma Alanı Olarak Suriyeli Sığınmacılar Meselesi

Author(s): İrem ALGEDİK,Pelin Aliyev / Language(s): Turkish Publication Year: 0

1945’te yerle bir olan Avrupa’nın tekrar toparlanması ve ayağa kalkmasında kömür ve çeliği kilit unsurlar olarak gören anlayışın güçlü savunucularından biri olan Fransız Dışişleri Bakanı Robert Schuman’ın öncülüğünde hazırlanan Schuman Planı kapsamında Almanya, Fransa, İtalya, Belçika, Hollanda ve Lüksemburg’un katılımı ile 1952 yılında AKÇT (Avrupa Kömür ve Çelik Topluluğu) kurulmuştu (Goldstein ve Pevehouse, 2017: 460-461). Bugünkü AB (Avrupa Birliği) ise AKÇT’nin kurulmasıyla yarım asırdan fazla bir süre önce başlayan bir sürecin sonucu olarak görülmektedir (Pinder ve Usherwood, 2018: 1).

More...

BOSNA I HERCEGOVINA NA PUTU KA NEZAVISNOSTI: PRAVNI IZAZOVI I ISKUŠENJA (1991‒1992)

Author(s): Sead Bandžović / Language(s): Bosnian Publication Year: 0

Ever since Tito’s death in 1980, the socialist Yugoslavia was going through difficult political, economic, and social temptations, involving ample domestic and international actors, along with the accompanying consequences of the era change of on a global level. The Yugoslav state crisis should be observed in a broader context which will provide a more complete answer. The remaining two fundamental pillars of the Yugoslav federation – Yugoslav Communist Party (SKJ) and Yugoslav National Army (JNA) ‒ were undermined in early 90’. The then republics’ elites, guided by partial interests, mutually confronted to one another, were not ready to adequately face the challenges of democratization that captured the Eastern euripi following the fall of the Berlin Wall in 1989. The Yugoslav republics took numerous legal steps towards strengthening their own sovereignty. The crisis culminated in 1991 with the separation of Slovenia and Croatia from Yugoslavia, and the armed conflicts that followed. Confronted with the new legal and political surrounding, Bosnia and Herzegovina also began with the revival of its independence. This path proved to be extremely difficult and challenging, mainly due to the revived great-Serbian and great-Croatian attempts to divide Bosnia and Herzegovina, particularly expressed in 1991 during the negotiations between Slobodan Milošević, president of Serbia, and Franjo Tuđman, president of Croatia. In early days, these plans, with a strong support of regime affiliated media from Belgrade and Zagreb, manifested in form of numerous obstructions in the operation of the highest authorities in Bosnia and Herzegovina, promotion of a thesis that Bosnia and Herzegovina cannot survive as an independent political entity, establishment of illegal Serb communities of municipalities and regions, and then Serb Republic of Bosnia and Herzegovina, and Croat ones in form of regional communities, whereby the most significant one was Herzeg Bosnia. In such complex circumstances, and in line with the recommendations of the Badinter’s Commission, referendum on independence was organized in 1992, when the citizens firmly voted in favor of independent Bosnia and Herzegovina. European Community recognized Bosnia and Herzegovina on 6th of April, while the USA did it on the following day. In conditions of aggression and four year long war destruction, a new chapter in legal and state development of Bosnia and Herzegovina began.

More...

4.90 €

Suvremena iskustva i rezultati suodnosa hrvatske i srbijanske historiografije (Dijalog povjesničara / istoričara)

Author(s): Igor Graovac / Language(s): Croatian Publication Year: 0

After the collapse of the second Yugoslavia all the official bonds that Croatian historiography had with other former Yugoslav historiographies were broken. Still, the cooperation among historians was soon renewed, especially between Croatian and Serbian historians through participation on the international scholarly conferences called Dijalog povjesničara / istoričara (Dialogue among historians) organized by Foundation Friedrich Naumann. During eight years (1998-2005) the foundation organized 10 conferences, and published the conference proceedings. These conferences managed to gather 165 participants (from twelve different countries), who delivered their papers and worked in the form of workgroups. The most important part of these conferences is the fact that they were organized without any political influence, though many participants emphasized idea of international and internal reconciliation project. However, this reconciliation does not include political reconciliation but only reconciliation with the past. Throughout the years, these conferences showed that historians from both countries can cooperate and exchange ideas without any significant problem but only in the framework of a scholarly dialogue.

More...

The United States of America in the Czech Foreign Policy

Author(s): Ondřej Ditrych / Language(s): English Publication Year: 0

According to the Czech Ministry of Foreign Affairs’ annual assessment, the relations between Czech Republic and the U.S. have an outstanding and friendly character and ‘policies of both nations have a number of common elements in the area of security and in promotion of democracy and human rights’. While a useful point of departure, this diplomatic assessment relays little of the unprecedented dynamics relations between Prague and Washington have gained in the last few years. Increased activity in negotiating the inclusion of the Czech Republic into the U.S. Visa Waiver Program coupled with continuing international cooperation in the area of transition politics and promotion of human rights, the Czech Presidency in the EU Council (2009), and above all the issue of prospective deployment of a U.S. missile defense component (ground-based radar station) on the territory of Czech Republic meant that the relations have intensiﬁed and become ever more complex.

More...

Francie v české zahraniční politice: Nadějné vyhlídky?

Author(s): Eliška Tomalová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Vztahy s Francií nepředstavují z dlouhodobého hlediska hlavní osu bilaterálních vztahů České republiky. Od poloviny 90. let dvacátého století byly vzájemné vztahy na politické rovině spíše vlažné, ačkoli ekonomické vztahy zažívaly vzestup. Zvolení prezidenta Nicolase Sarkozyho a předsednictví Rady EU, které Francie vykonávala v druhé polovině roku 2008 a Česká republika v prvním pololetí 2009, znamenaly jisté přiblížení, přičemž úsilí o navázání intenzivnějších kontaktů je patrné zejména na francouzské straně. Obecně lze tedy říci, že nástup nového francouzského prezidenta znamenal nový impulz pro francouzsko-české vztahy a kontext po sobě jdoucích předsednictví Rady EU napomohl posílení vzájemného dialogu na bilaterální úrovni. Uzavření strategického partnerství mezi oběma zeměmi v červnu 2008 pak představuje konkrétní plán vzájemné spolupráce. Z pohledu Francie jsou vztahy s Českou republikou součástí snah o posílení vazeb se státy střední a východní Evropy.

More...

Státy východní dimenze Evropské politiky sousedství v české zahraniční politice

Author(s): Elsa Tulmets / Language(s): Czech Publication Year: 0

Rok 2008 nenaznačil, že by došlo ke změně nebo úpravě postavení států východní dimenze ENP v oficiálních vládních dokumentech, které mají tendenci spojovat země „východní Evropy“ s otázkou rozšíření EU. Takový je i koncept zahraniční politiky z let 2003–2006, který navíc nevykazuje přílišný zájem o východní prostor. Přesto však české předsednictví Visegrádské skupiny (V4) v první polovině roku 2008, příprava na předsednictví Evropské unie (EU) a především válka, která vypukla mezi Gruzií a Ruskem v srpnu 2008, částečně mobilizovaly politickou i širší veřejnou diskusi ohledně zahraniční politiky vůči státům východní dimenze ENP, stejně jako zvýšily zájem tvůrců ČZP o země ležící mezi EU a Ruskem.

More...

The Countries of the Eastern Dimension of the European Neighbourhood Policy and Czech Foreign Policy

Author(s): Elsa Tulmets / Language(s): English Publication Year: 0

Since the beginning of the 1990s, the countries of ‘Eastern Europe’ situated between the European Union (EU) and Russia, which were offered in 2003/2004 to beneﬁciate from the European Neighbourhood Policy (ENP), did not represent a long-term priority of the Czech Foreign Policy. As a matter of fact, until the Czech NATO and EU accessions, the successive governments particularly focused on the West. Thus, ‘Eastern Europe’ was, for many years, seen under the shadow of Russia. It interested only a limited group of people from administrations, think-tanks and civil society. Ofﬁcial governmental documents issued in the timeframe of 2007–2009, like the government Program Declaration1 and the governmental coalition agreement between the ODS, the SZ and the KDU-ČSL, contained only rare mentions to the Eastern partners. In general, they tended to link the countries of ‘Eastern Europe’ with the issue of EU enlargement. Nor was there any update of the Foreign Policy concept of 2003–2006, which would indicate the drawing of a stronger interest from the Czech side for the Eastern partners.3

More...

Dálný východ v české zahraniční politice

Author(s): Rudolf Fürst / Language(s): Czech Publication Year: 0

Dálný východ (DV), ke kterému je v této studii pro svůj rostoucí význam přiřazen také Vietnam, představuje kontinuálně oblast bez specifi ckých politických zájmů ČR a jeho relevance spočívá jednoznačně v ekonomické sféře. Ve vládních dokumentech – tj. v Koncepci zahraniční politiky České republiky na léta 2003–2006 a v Programovém prohlášení vlády není DV zmiňován jako specifi cké téma, které by přesahovalo společný rámec rozvojových zemí (Asie, Latinská Amerika, Afrika) a Austrálie. V obou případech je téma DV obsaženo jen velmi obecně a ještě s důrazem na multilaterální rovinu v případě sdružení ASEM (Asia -Europe Meeting), téma vlastní bilaterální agendy se zeměmi DV mimo rámec ASEM a EU není zmíněno.

More...

The Balkan Dimension of the Czech Foreign Policy

Author(s): Filip Tesař / Language(s): English Publication Year: 0

The Czech foreign policy has been interested in the Balkans since its birth. Nevertheless, this interest was not very balanced: in the beginning, the Czech concerns were focused on Romania and, less evidently, on Bulgaria. Of the Western Balkan countries, the Czech foreign policy put Croatia ﬁrst, followed by Serbia. Despite considerable differences in the approaches towards individual countries, at the general level a regional approach formally prevailed. This approach was seriously applied after the Czech accession talks started, but the four mentioned countries are still the main focus regarding strategic, contractual, economic and cultural ties, as well as development assistance, external relations of the Czech regions and towns, and non-governmental associations. Among them, the principal Czech partner is Romania. Bosnia-Herzegovina, despite some historical ties with the Czech Republic, is hindered by its slowgoing transition, which inﬂuenced, e.g. the development of the bilateral contractual relationship and the Czech FDI. If Greece, which before 2007 was the only Balkan EU member, can be counted as a member of one region together with the transition countries, it is rather distant in the Czech view as well. Albania, Macedonia and Montenegro are also quite distant countries in the Czech view, and Kosovo is the remotest one.

More...

The Far East in the Czech Foreign Policy

Author(s): Rudolf Fürst / Language(s): English Publication Year: 0

This chapter deals with the region of East Asia, namely the People’s Republic of China (PRC), Japan, the Korean Republic (South Korea), the Democratic Republic of Korea (DPRK, North Korea), the Republic of China on Taiwan (ROC Taiwan), and includes also Mongolia and Vietnam. As East Asia lies far beyond the sphere of the speciﬁc priorities of the Czech foreign policy, the main concern of bilateral and multilateral ties is cooperation with booming Asian economies. However, such a long term prospect, which is parallel with similar prospects of all EU member countries, followed a common development with the former East Central European communist states, which were economically integrated within COMECON and politically dependent on the former Soviet Union’s Asian policies. Since 1989 and after the split of the Eastern bloc, Czechoslovakia, which was divided into the Czech Republic (ČR) and the Slovak Republic in 1993, developed its own autonomous Asian policy, which was no longer ideologically based and dependent on Moscow. Besides continual bilateral relations with East Asian communist states, the post-communist era thus brought new perspectives by establishing new relations with two new economically important partners – South Korea and Taiwan.

More...

Spolková republika Německo v české zahraniční politice

Author(s): Vladimír Handl / Language(s): Czech Publication Year: 0

Česká politika vůči Německu doznala v roce 2011 podstatné změny. V reakci na krizi eurozóny a (nechtěnou) německou hegemonii, která se ustavila při hledání její záchrany, naznačila vláda vedená ODS zásadní posun ve své evropské politice. Ještě v roce 2010 jsme mohli konstatovat pokračující evropeizaci česko-německé agendy. V roce 2011 se naopak projevila částečná de-evropeizace české politiky vůči SRN s tím, jak se premiér Petr Nečas snažil držet odstup od reformních kroků SRN v rámci eurozóny (viz kapitola 3: Evropský rozměr české zahraniční politiky).

More...

Státy východní dimenze Evropské politiky sousedství v české zahraniční politice

Author(s): Petra Cibulková / Language(s): Czech Publication Year: 0

Během roku 2010 se zaměření na šest zemí východní Evropy a projekt Východního partnerství (VP), který je sdružuje, ustálilo jako jedna z hlavních zahraničněpolitických priorit České republiky. Dokladem tohoto vývoje bylo především zakotvení této priority do programového prohlášení vlády Petra Nečase z června 2010. V roce 2011 byl záměr věnovat zemím Východního partnerství a především projektu samotnému dlouhodobou pozornost potvrzen novou Koncepcí zahraniční politiky České republiky (20. července). Předchozí koncepce byla přijata vládou Vladimíra Špidly na léta 2003–2006, tj. v době, kdy se teprve blížilo první východní rozšíření Evropské unie (EU) a v této souvislosti i dopracování politiky EU vůči budoucím sousedům. V koncepci české zahraniční politiky z března 2003 proto nebyla pozice ČR k unijní „východní politice“. Dokument odrážel především zájem o zvýšení ekonomické spolupráce se zeměmi východní Evropy (včetně Ruska), které si jako prioritu stanovila vláda ČSSD již po volbách v roce 1998.

More...

Subsaharská Afrika v české zahraniční politice

Author(s): Ondřej Horký-Hlucháň / Language(s): Czech Publication Year: 0

Kapitolu Subsaharská Afrika v české zahraniční politice s podtitulem Úsporná omezení nebo nekoncepční opuštění? v předchozím svazku této knižní řady uzavřelo konstatování, že subsaharská Afrika se „pokračujícími nekoncepčními kroky stává první obětí chybějící debaty o směřování české zahraniční politiky jako celku, zatímco konkrétní vztahy českých subjektů s africkými se na všech úrovních zintenzivňují“. V souvislosti s mediálním zájmem o šampionát ve fotbale v Jihoafrické republice a s kritikou uzavírání českých ambasád také zmínila, že „ani nové obrazy o subsaharské Africe, ani parlamentní, opoziční, podnikatelská a mediální kritika kroků MZV však neotevřela debatu o českých zájmech v měnícím se regionu“.

More...

Dálný východ v české zahraniční politice

Author(s): Rudolf Fürst / Language(s): Czech Publication Year: 0

Česká politika na Dálném východě (DV), tak jak je kontinuálně sledována v této sérii analytických monografií ÚMV, tradičně nepatří k hlavním tématům české zahraniční politiky, kontakty s asijskými partnery jsou určeny především ekonomickými zájmy a iniciativa spočívá převážně na straně hospodářsky silnějších asijských zemí se státem řízenou strategickou agendou. V okruhu zemí, které tato kapitola průběžně studuje, jsou zahrnuty Čína, Japonsko, Korejská republika (KR), Korejská lidově demokratická republika (KLDR), Tchaj-wan, Mongolsko, a také Vietnam, jenž sice náleží do oblasti jihovýchodní Asie, ta však však zatím není v této monografii specificky pokryta. Jmenovitě ČLR, Japonsko, Korejská republika a částečně také Tchajwan představují obchodně a investičně silné aktéry, kteří si v ČR dlouhodobě vytvořili vliv v politických a hospodářsko-lobbistických kruzích, proto vždy figurují jako hlavní téma této studie. Cílem této kapitoly není detailní faktický záznam událostí ve vztazích s výše zmíněnými asijskými partnery, nýbrž zachycení podstatných a nových okolností v návaznosti na dlouhodobý kontext české zahraniční politiky.

More...

Státy Visegrádské skupiny a Rakousko v české zahraniční politice

Author(s): Michal Kořan / Language(s): Czech Publication Year: 0

Pokud v minulých letech stála česká středoevropská politika na okraji zájmu politických aktérů, rok 2010 – i díky obecně ještě slabšímu zájmu o zahraniční politiku – zaznamenal ještě další propad. Pouze zvýšená asertivita vlády Viktora Orbána vůči citlivým minulostním otázkám, která narušila pro ČR nedotknutelné hájemství vzniku Československa, podnítila české politiky k tu více tu méně patřičným reakcím. Stejně jako v roce 2009 byl ovšem politický nezájem vyvažován aktivním a širokým zapojením nejvyšších exekutivních aktérů do středoevropských relací.

More...

Státy východní dimenze Evropské politiky sousedství v české zahraniční politice

Author(s): Petra Cibulková / Language(s): Czech Publication Year: 0

České předsednictví Rady Evropské unie (EU) v první polovině roku 2009 a zahájení Východního partnerství jako jedné z jeho hlavních priorit zvýšily pozornost, kterou česká zahraniční politika do té doby věnovala zemím východní Evropy.1 Po skončení předsednictví EU a v souvislosti s vnitropolitickou situací (pádem vlády a přípravou parlamentních voleb původně plánovaných na podzim 2009) zahraničněpolitická témata výrazně ustoupila do pozadí. Vývoj české zahraniční politiky a bilaterálních vztahů se zeměmi východní dimenze Evropské politiky sousedství (ENP) ve druhé polovině roku 2009 nicméně naznačoval, že tento region si své místo mezi českými prioritami zachová. Rok 2010, včetně nových koncepčních dokumentů relevantních pro zahraniční politiku ČR, ukazují, že Česká republika považuje projekt Východního partnerství a posílení vztahů s jeho účastnickými zeměmi za důležitou součást nejen své, ale i evropské „východní politiky“.

More...

Subsaharská Afrika v české zahraniční politice

Author(s): Ondřej Horký / Language(s): Czech Publication Year: 0

Loňské vydání této řady analýz afrického rozměru české zahraniční politiky označilo předchozí rok za „nejrušnější od roku 1993“ v historii vzájemných vztahů se subsaharskou Afrikou. Rok 2009 také označilo za „nadějný“ z hlediska naplňování koncepce Příprava strategické debaty o přístupu ČR k Africe. Zároveň ale bylo v kapitole zdůrazněno, že přes mimořádnost předsednictví v Radě Evropské unie zůstává subsaharská Afrika i nadále na okraji české politické scény: „Může se totiž stát, že postupný proces evropeizace zahraničněpolitické agendy povede v rámci dělby práce k dalšímu posílení východního a jihovýchodního rozměru české zahraniční politiky na úkor vztahů se subsaharskou Afrikou.“ Rok 2010 tento trend potvrdil.

More...

Státy západní Evropy v české zahraniční politice

Author(s): Ondřej Ditrych,Mats Braun / Language(s): Czech Publication Year: 0

Tato kapitola si klade za cíl představit dvoustranné vztahy ČR se zeměmi západní Evropy. V první části je představen rámec pro analýzu evropského bilateralismu a poli-tický kontext vztahů, jež se v něm odehrávají. Druhá, tematická část, je věnována bilateralismu jako modalitě vzájemných vztahů v rovině EU. Hlavní otázkou, kterou si zde pokládáme, je s kým zejména měla ČR v Radě EU podobné zájmy a s kým a podle jakého vzoru skutečně vytvářela koalice. Třetí část je rovněž tematicky zaměřena - tentokrát na dvoustranné vztahy bez výraznějšího unijního rozměru. Ve čtvrté části je provedena analýza hlavních aktérů české zahraniční politiky ve vztahu ke státům západní Evropy, jejichž veřejný a mediální ohlas je sledován v páté části.

More...