We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
The paper focuses on the phenomenon of patriotism and traces its background in the modern history of music education and pedagogy in Slovakia. Particular attention is paid to the present time and current music-cultural and pedagogical activities.
More...
The inclusion of a new key competence – digital – has raised a strong wave of reactions, mostly dissenting. The non-transparency of the process, the weakening of the Arts and Culture area is rightly criticized by reducing the hour range to upper primary schools, and, last but not least, the disregard of disciplines that develop non-technical competencies. This paper can be used as an argument that digital competencies do not necessarily conflict with art education and that a reduction in the number of lessons was not necessary – the content of digital education can also be implemented in subjects in the field of Arts and Culture.
More...
Předmět zdravý životní styl a jarní pobyt v přírodě je koncipován jako vícedenní výukový kurz se zaměřením na teoretickou i praktickou přípravu studentů na outdoorové aktivity dětí zejména na školách a školkách v přírodě, pohybových kurzech, terénním vyučování a podobně.
More...
Cesta k inovacím ve vzdělávání není rozhodně jednoduchá ani krátká. Vyžaduje spoustu zkušeností z praxe, které ale musí být ukotvené v teorii a opřené o výzkum. To je však téma na další práci. Předkládané texty směřují k inovacím ve smyslu propojování učiva jednotlivých oborů. Cesta k interdisciplinaritě není jen jedna. Můžeme se vydat např. cestou úplné integrace jednotlivých předmětů do jednoho. Nebo můžeme zvolit cestu postupné integrace předmětů, kdy se zaměříme jen na vhodná témata či formy výuky. Cestu k interdisciplinaritě otevírá i současné kurikulum. Zatím převážně symbolicky to vyjadřuje koncipování státního kurikula do podoby Rámcového vzdělávacího programu, v němž se objevují skupiny předmětů, které zastřešují vzdělávací oblasti. Na 1.stupni jsou všechny pod vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět, na 2. stupni jsou to pak oblasti, které shromažďují skupiny předmětů např. přírodovědného nebo společenskovědního charakteru (viz Člověk a příroda a Člověk a společnost). To však neznamená, že by přírodovědné předměty neměly vazbu na společenskovědní předměty. I v krajině lze zkoumat jevy propojeně, neboť chování lidí bylo vždy limitováno určitým charakterem přírodního prostředí, a lidé jej naopak svojí činností v řadě případů přetvářeli. Jak se jim to, ať už v kladném, či záporném smyslu, podařilo, lze sledovat na různých místech i v naší zemi.
More...
Vzpomínám si, jak jsem jako tříletá malovala tento obrázek. Je to jen záblesk paměti, krátká vzpomínka na intenzivní prožívání procesu tvoření. Byla jsem sama v pokoji. Malovala jsem velkého zeleného čerta, snad abych se nebála, abych měla společnost. Pamatuji si radost z práce se zeleně se lesknoucí barvou, která mě uklidňovala, byla veselá, vybízela k další hře. Také spokojenost a pýchu z výtvoru, který se mi přece tak povedl. Vždyť byl jako živý, se všemi podrobnostmi a znaky, které čerta dělají čertem, se všemi detaily a s tím veselým výrazem. Byl to přeci hodný čert, měl své jméno a byl to můj kamarád.
More...
Potřeba výtvarně zobrazovat, experimentovat, tvořit … provází dítě od okamžiku, kdy začne objevovat svět. Předškolní vzdělávání by mělo využívat této přirozené činnosti, nabídnout dítěti prostřednictvím výtvarné tvorby možnosti pro sebevyjádření, seberealizaci a obecně pro rozvoj vlastní osobnosti. Jestliže se vrátíme k odkazu J. A. Komenského, zjistíme, že již v Informatoriu školy mateřské ocenil přínos výtvarných činností, což potvrzuje následující text: „Mají také do malířství a písařství zavozovány býti hned v té mateřské škole dítky, a to třeba hned v třetím neb čtvrtém roku…, jmenovitě dáváním jim do ruky křídy (neb uhle u chudších), a tím aby sobě punkty, čáry, háky, kliky, kříže, kolečka dělaly, jak chtí… vše za hry a kratochvíle“. (Vybrané spisy I 1958, s. 314).
More...
Metody a formy uplatňované v předškolním vzdělávání by měly reagovat na autentické zážitky dětí. Jak již bylo řečeno, měly by být i východiskem pro výtvarnou tvorbu dětí. Je třeba si uvědomit, že „zážitek je jen to, co si účastník ze situace vědomě nebo bezděčně pamatuje, může si to později vybavit a nějak se podle toho chovat nebo o tom něco různými formami vypovědět.“ (Slavík 2007, s. 168). Neméně důležité je, aby učitel v předškolním vzdělávání podporoval a utvářel takové situace, které budou dětmi spojovány s příjemnými prožitky. J. Slavík (2007, s. 166) chápe prožitek jako „citovou (emoční) nebo pocitovou složku zážitku. Týká se vnímání tělesnosti (např. svíravý pocit strachu nebo povznášející záchvěv radosti) nebo smyslových či pohybových dojmů (např. zaplavující dojem ze sluncem ozářeného pole ohnice, závan horka, bolest namáhaného svalu). Prožitek není čistě fyzickou nebo fyziologickou záležitostí, je poznamenán kulturními vlivy – část neuvědomovaným působením tradic, konvencí, pojmů i osobního přístupu k nim)“. Příležitosti k učení by měly podporovat kooperativní učení, zároveň by ale měly nabízet dítěti příležitosti projevit individuální dispozice. V předškolním vzdělávání by neměly chybět hravé činnosti, ale také zajímavé podněty pro objevy, které uspokojí potřebu dítěte zkoumat svět. Mateřská škola by měla rovněž vytvořit prostor pro spontánní aktivity dětí, podporovat jejich zájmy. I ty se mohou stát příležitostí pro záměrné výchovné a vzdělávací působení. Rámcový vzdělávací program podporuje popsané přístupy ke vzdělávání, proto hovoří o tzv. „situačním učení, které je založené na vytváření a využívání situací“.
More...
Experiment je krehká, ale dramatická tvorba. Má veľkú ambíciu poznávať a pozmeňovať svet (aspoň ten osobný). Experiment, ako tvorivý proces, má svoju postupnosť, vyžaduje nápaditosť, predstavivosť a schopnosť abstrakcie. Výtvarný experiment ako seba-učenie. Ako skúšanie niečoho nového za účelom dosiahnutia novej skúsenosti, skúšať za účelom tvoriť a premýšľať inak – vedieť. Veľakrát preto tvorba siaha za hranice nie len logiky, ale aj vlastného odboru. Autor pri experimente vychádza z už nadobudnutej skúsenosti, ktorú posúva ďalej. Inšpiruje sa a podnety čerpá mnohokrát z iných odborov. Experiment alebo skúšanie sú založené do veľkej miery na náhode. A ako sa vraví náhoda praje pripraveným, aj v experimente to platí v zmysle, že je dobré poznať základné materiály, postupy a techniky. Tak ako sa spomína v knihe Nelsona Goodmana Jazyk umění: nástin teorie symbolů Constablova veta: „Maliarstvo je veda …, ktorej experimenty sú obrazy. Umelec musí pri zobrazovaní zahrať na strunu zvyku, pokiaľ chce vylúdiť nové objekty a nové spojenia. Ak je zrejmé, že jeho obraz takmer, ale nie celkom odkazuje k bežnému inventáru každodenného sveta, alebo že vyjadruje, ale zároveň sa vzpiera zaradeniu k obvyklému druhu obrazu, potom môže odhaliť prehliadané podobnosti, rozdiely, navodzovať nezvyklé spojenia a do istej miery tak pretvárať svet. A ak zobrazuje úspešne a trefne, ak sú nové spojenia dôležité a zaujímavé, potom skutočne prispieva k poznaniu.“
More...
Proměny vzdělávání – tedy i předškolního – nejsou „pouze“ záležitostí změn kurikulárních dokumentů. Jsou v rukou jednotlivých učitelů, kteří realizují výchovné a vzdělávací cíle v každodenní praxi. Rámcová podoba vzdělávacího programu předpokládá kreativitu učitele. Proto je třeba vytvářet v rámci vzdělávání dostatek příležitostí k rozvoji tvořivých schopností každého jedince. Neomezené možnosti nabízí právě výtvarná tvorba. V realizovaných aktivitách jsme se pokusily nastínit nejen jak tvorba probíhala, ale především jsme usilovaly o zprostředkování přínosu výtvarné tvorby jak budoucím učitelům, tak i předškolákům. Chtěly jsme také ukázat, že kvality a přínos tvoření nejsou závislé na ceně výtvarného materiálu, efektních postupech. Že kromě kresby, malby či modelování výtvarná tvorba může přesáhnout tradiční postupy a typické materiály, může se přenášet i do každodenního života a rozvíjet děti od útlého věku. Děti se totiž neučí pouze pracovat s výtvarnými prostředky, osvojovat si jejich technickou složku. Prostřednictvím tvorby se mohou vyjádřit, reagovat na skutečnost, rozvíjet estetické cítění i vztah k výtvarnému umění. Obohacujícími se tedy stávají zdánlivě jednoduché činnosti, které však nelimitují dětskou představivost, fantazii, tvůrčí odvahu. Díla, kterým věnujeme větší pozornost, nabízejí dětem intenzivní zážitky z tvorby, umožňují osvojení mnoha nových znalostí a dovedností. Především zdůrazňují nemateriální hodnoty získané tvořením.
More...
The starting point of the article is the question - how to address the pedagogic practices of university PE students at the time of pandemic measures, i.e., the closure of secondary schools and universities and the transition to alternative forms. Overview of standard teaching practices for TV on FSPS according to accreditation valid from academic year 2019/2020 is described as so as innovative inputs are described. Alternative performance in PP1, PP2 and PP3 practices, students pedagogy portfolio consisted of: compulsory activities - compulsory-optional activities – participation in “tripartite”. Tripartite is a specific form for on-line personal communication of all actors of pedagogic practice at a determined school: student – guiding schoolteacher – FSpS tutor. The basic method was the assessment of documents processed by 149 students, participating in alternative (virtual, on-line) format of pedagogical practice, i.e. analysis of their work (portfolio) and methodological sheets, pedagogical diaries and reports, schemes for teaching, video shots. Activities oriented on healthy lifestyle were formulated: theoretical topic, practical exercise focused on: a) fitness, b) relaxing. The analysed inputs were assessed by descriptive statistics. Results show that all 149 students included the healthy lifestyle activities in determined variants in their tasks. It can be deduced students are prepared for teaching this topic. From the other hand students expressed these outputs were the simplest to realize in alternative form. In conclusion students, guiding teachers and FSpS tutors expressed together: despite of the fact the virtual form cannot in any way replace direct pedagogic activity virtually conceived practices were not a waste of time. Outputs oriented on movement and health can also be part of the contents for the period of teaching PE in regular conditions. This idea is in line with WHO's objectives.
More...
Dramatické klimatické změny, které probíhají v naší současnosti, vedou k zájmu: o tuto problematiku i v minulosti. Soudobé dějepisectví se klimatickými otázkami intenzivně zabývá ve spolupráci s dalšími vědními obory, nejen klimatologií (archeologie, geografie, ekologie, další přírodovědné obory), a ukazuje, nakolik klimatické změny ovlivnily lidské dějiny v rovině událostí i v rovině dlouhodobých procesů přesahujících staletí. Cílem hodiny je ukázat studentům/studentkám dané vlivy na příkladech ze středověkých dějin a zároveň demonstrovat povahu vědeckého výzkumu. Klimatické změny jsou ve veřejné debatě, se kterou se studenti/studentky nejčastěji setkávají, často redukovány pouze na otázku globálního oteplení a sucha. Jde však o komplexní problém, kterému nelze porozumět bez spolupráce řady věd. I když dnes mezi vědci panuje většinová shoda, že současné klimatické změny jsou způsobeny vlivem člověka a extenzivním hospodářským růstem, nelze opomíjet další faktory, které se na změnách klimatu podílely v minulosti. Vedle demonstrování klimatických změn na středověkých dějinách je tak sekundárním cílem hodiny vysvětlení povahy vědeckého výzkumu. Věda vytváří určité modely, jejichž pomocí se snaží vysvětlit svět kolem nás a které s dalšími poznatky upravuje, koriguje nebo zásadně přepracovává. Vědecké poznání tak není absolutní, má podmíněnou platnost, což platí i pro historii. Studenti/studentky by si měli/měly uvědomit, že nejde o relativizaci vědy, nýbrž o to, že její závěry jsou vyslovovány s vysokým stupněm pravděpodobnosti, nikoli absolutní jistoty
More...
Třicetiletá válka je považována za první skutečně celoevropský ozbrojený konflikt, který zasáhl nejen většinu evropských států, ale zároveň vedle vojáků také civilní obyvatelstvo. V oblastech, kde probíhaly vojenské kampaně, došlo ke značným ztrátám na obyvatelstvu. V českých zemích počet obyvatelstva snížil pravděpodobně až o jednu třetinu, a to jednak ztrátami na lidských životech v bitvách či v následku řádění vojsk, ale také emigrací ze země. Třicetiletá válka bývá vnímána jako vyvrcholení náboženských válek předchozího období, ve skutečnosti byla především mocenským konfliktem. Podobně bývá charakterizována jako poslední kondotiérská válka (válka vedená na bitevním poli kondotiéry – soukromými podnikateli ve vojenství, kteří své pluky pronajímali různým státům), po skončení tohoto konfliktu celá řada států přistupuje k postátnění armády a války, armádu staví na základě povinného odvodu obyvatel. Zároveň třicetiletá válka znamenala nejen proměny v samotné oblasti vedení boje, ale také například v oblasti sociální struktury obyvatelstva, v oblasti ekonomie i kultury. Všechny zmiňované skutečnosti se promítly i do bojů spojených s obléháním města Brna na jaře a v létě roku 1645, které je považováno za jednu z nejvýznamnějších vojenských kampaní tohoto konfliktu. Naší generaci může dobré poznání okolností třicetileté války, včetně obléhání Brna, napomoci orientovat se v principech ozbrojených konfliktů v Evropě (bohužel včetně konfliktů probíhajících v průběhu 20 a 21. století), problematice raně novověkého „kulturního transferu“ a globalizace evropského prostoru, v problematice sociální a náboženské podstaty válečných konfliktů, ale třeba také v otázkách jeho zaznamenání prostřednictvím uměleckých děl či využití „public relations“ při propagaci dobových událostí a osobností.
More...
The old conceptual approach known as the "traditional paradigm of education", according to which the professor or teacher thinks and orders, and the students only execute, is becoming a thing of the past. The environment is too dynamic and full of changes for the classical approach to learning and teaching to remain viable and usable in human life. It follows that everyone, both teachers and students, must learn, that is, be ready for the integrative process of lifelong learning. Lifelong learning implies the integration of formal, non-formal and informal learning in order to acquire opportunities for continuous improvement of the quality of life. Young people who are educated within the institutions of the education system in Bosnia and Herzegovina are forced to constantly change and improve their own habits, abilities and skills in order to be as competitive as possible on the labor market.
More...
A special problem in regular schools is that all children who have been found to experience or have certain difficulties or special needs are not categorized. In this case, teachers and professional staff do not have any formal obligation to adjust the curriculum. This implies that these students are only integrated, but not included in the teaching process, which is created according to their individual needs and development possibilities. In this paper, the issue of adequate implementation of inclusive educational work is analyzed, with a special emphasis on the importance of including children with disabilities in inclusive education, the role of teachers in the implementation of the inclusive educational process, and the importance of educators', teachers' and teachers' attitudes towards children with disabilities. in development and their inclusion. In addition, the importance and highlighted role of teachers and all other actors of the educational process in achieving the proclaimed goals of social inclusion of children with developmental disabilities was emphasized.
More...
The essence of this work is dedicated to the Elementary School "25. maj" in the village of DelimeĎ in Tutina, and its concrete reason is the already completed hundred years of work and existence of this school. However, wanting to cover the topic as comprehensively as possible, the author gave the topic itself a broader context. Namely, in addition to the fact that the concrete course of time and the existence of the school itself through space and time, from its foundation to the present day, is dealt with, the paper pays additional attention to the historical context that preceded the school's creation, as well as demographic trends, geographical environment, and living conditions. , peaceful and troubled times, and socio-political events and happenings in the last three centuries. In the paper, the main emphasis is placed on the elementary school in DelimeĎ and the centenary period of its existence. The essence of this work is dedicated to the Elementary School "25. maj" in the village of Delimeđ in Tutina, and its concrete reason is the already completed hundred years of work and existence of this school. However, wanting to cover the topic as comprehensively as possible, the author gave the topic itself a broader context. Namely, in addition to the fact that the concrete course of time and the existence of the school itself through space and time, from its foundation to the present day, is dealt with, the paper pays additional attention to the historical context that preceded the school's creation, as well as demographic trends, geographical environment, and living conditions. , peaceful and troubled times, and socio-political events and happenings in the last three centuries. In the paper, the main emphasis is placed on the elementary school in Delimeđ and the centenary period of its existence.
More...
Extracurricular activities are a special type of teaching process, very important for students. Through them, students search for a new way of selfrespect and release of their creative potential. Also, through extracurricular activities, students fill their time constructively and creatively, and in this way they prevent those behaviors that are not acceptable neither in the family, nor in the school, nor in the social community. Extracurricular activities represent other forms of educational work and can be; scientific, social, artistic, technical, humanitarian, cultural, sports and other activities in accordance with spatial and human resources. The goal of this paper is to inform the interested public about the importance of extracurricular activities and their impact on student development, using them as a resource.
More...
This study addresses the didactic aspects of applying the methodology for developing entrepreneurial competence within the biology curriculum. In today's world, it is necessary to create an environment where entrepreneurship can thrive and where entrepreneurs seek to implement the most effective ideas for global community service. Purpose of the research: To determine the theoretical basis, develop, and test methodologies for developing entrepreneurial competence in the study of biology at the pre-university level. Research objectives: To establish the theoretical foundation of the concepts of competence, school competence, and entrepreneurial competence; To design methodological guidelines for developing entrepreneurial competence. Research hypothesis: Developing entrepreneurial competence, including in the study of biology at the high school level, contributes to an appropriate professional inspiration for high school graduates. The research demonstrated that developing entrepreneurial competence during biology classes, by focusing the teacher on choosing a self-regulated trajectory, contributes to the efficiency of students' pre-university initial preparation.
More...
In the current context of educational process this study addresses essential dimensions of socio-cultural theory, which is configured by the constructivist, sociological and interactive dimensions. At the same time we highlight an essential aspect of the theory named "scaffolding", which implies assistance from the teacher during the performance of a task by the student, which the student would not be able to perform individually. Considering the fact that determining the student's current level of competence is crucial, the present research elucidates a number of diagnostic strategies relevant to the entire teaching-learning-assessment process, such as: concept map, self-assessment, E-testing, the project method. The relevance of this study is defined by identifying the role of the teacher in the context of socially mediated learning and emphasizing the importance of improving the student's activity and reducing the active participation of the teacher, so that the student becomes the central figure in his training, assuming responsibility, through dialogue and collaboration between a student and a teacher.
More...
The study of psychological approaches to the development of students' perceptions in the context of national curriculum monitoring is essential in order to optimize the educational process and meet the complex needs of students. A better understanding of how students perceive educational content enables teachers to tailor the curriculum to meet the cognitive needs of their students, thereby contributing to a dynamic learning environment, increased educational effectiveness, and improved academic performance. Curriculum monitoring from this perspective provides the necessary tools to identify the challenges and difficulties that students encounter in their learning, thus allowing for early and tailored intervention. Therefore, the purpose of this article is to analyze in detail the psychological perspectives that influence the development of students' perceptions and how they can be integrated into the monitoring of the national curriculum in the Republic of Moldova.
More...
