We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
Дня 27. авґуста 2022. року у 67. року у транспортним нєщесцу страдал Янко Рамач, професор на Оддзелєню за русинистику Филозофского факутету Универзитету у Новим Садзе. Янко (Дюра) Рамач народзени у Руским Керестуре 22. марца 1955. року. Основна обласц його интересованя була история Руснацох у Южней Угорскей/Югославиї. Винїмково богата библиоґрафия шведочи о його континуованей науковей роботи. Тото потвердзує и факт же професор Янко Рамач и наш найцитованши професор з найвисшим индексом компетенциї. Проф. Рамач бешедовал вецей шветово язики: українски, италиянски, словацки, анґлийски, нємецки, русийски, а хасновал и класични язики –латински и старогречески. Науково роботи писал на руским, сербским и українским язику, а обявйовал и на анґлийским и словацким. Професор Рамач зоз свою роботу и особнима прикметами, з ясним и обгрунтованима науковима становисками, твардима моралнима принципами, зоз нєсебичним закладаньом и винїмкову систематичносцу у наукових виглєдованьох, хтору нашлїдзел од своїх професорох на матичним факултету, як и вельку пошвеценосцу студентом, заслужел епитет бизовного историчара нє лєм у войводянских наукових рамикох алє и ширше, у европских, та и шветових. О тим шведочи и його сотруднїцтво зоз колеґами зоз України, Польскей, Естониї, Словацкeй, Мадярскей, Румуниї, Италиї, Япону и других жемох. Дзекуюци широкому кругу познанствох, библиотеки Оддзелєня за руски язик на матичним факултету обезпечел вельке число странских публикацийох. Цалосна робота визначного слависти проф. Янка Рамача дава нєвимерлїве доприношенє факултету на хторим препровадзел лємцо нє цали роботни вик, охабя глїбоки шлїд у историоґрафиї о Руснацох и нєзаобиходна є основа за подобни виглєдованя у наведзеней обласци.Професор Янко Рамач поховани у Кисачу 30. 08. 2022. року.
More...
Heinz Heltmann wurde am 5. März 1932 in Schaas bei Schäßburg geboren, wo sein Vater als Lehrer und Schulrektor tätig war. Bereits früh war er geprägt vom geistigen Umfeld seiner für Kultur, Musik und die Schönheiten der Natur offenen Familie. Mit seinem Vater, einem begeisterten Naturbeobachter und Jäger, durchstreifte er die engere und weitere Umgebung seines Heimatdorfs und lernte auf diese Weise die siebenbürgische Hügellandschaft in ihrer Vielfalt kennen. Nach dem Besuch der Grundschule in Schaas kam er an die Bergschule nach Schäßburg. Seine Schuljahre fielen in politisch bewegte Zeiten, die geprägt waren durch die wechselnde Trägerschaft der Schule und schließlich deren Verstaatlichung im Juni 1948. Das Gymnasium wurde aufgelöst und in eine „Deutsche Pädagogische Schule“ umgewandelt, in der Heinz Heltmann 1951 seine Lehrer-Ausbildung absolvierte. Einen Monat nach seiner Zuteilung als Lehrer in Trappold, gab er die Stelle auf, um ein Biologiestudium an der Victor-Babeș-Universität in Klausenburg aufzunehmen, im ersten Jahr als nicht eingeschriebener Hörer. 1955 schloss er es mit dem Titel eines Diplom-Biologen.Heinz Heltmann wurde am 5. März 1932 in Schaas bei Schäßburg geboren, wo sein Vater als Lehrer und Schulrektor tätig war. Bereits früh war er geprägt vom geistigen Umfeld seiner für Kultur, Musik und die Schönheiten der Natur offenen Familie. Mit seinem Vater, einem begeisterten Naturbeobachter und Jäger, durchstreifte er die engere und weitere Umgebung seines Heimatdorfs und lernte auf diese Weise die siebenbürgische Hügellandschaft in ihrer Vielfalt kennen. Nach dem Besuch der Grundschule in Schaas kam er an die Bergschule nach Schäßburg. Seine Schuljahre fielen in politisch bewegte Zeiten, die geprägt waren durch die wechselnde Trägerschaft der Schule und schließlich deren Verstaatlichung im Juni 1948. Das Gymnasium wurde aufgelöst und in eine „Deutsche Pädagogische Schule“ umgewandelt, in der Heinz Heltmann 1951 seine Lehrer-Ausbildung absolvierte. Einen Monat nach seiner Zuteilung als Lehrer in Trappold, gab er die Stelle auf, um ein Biologiestudium an der Victor-Babeș-Universität in Klausenburg aufzunehmen, im ersten Jahr als nicht eingeschriebener Hörer. 1955 schloss er es mit dem Titel eines Diplom-Biologen.
More...
Aлла Владимировна Злочевская / Alla Vladimirovna Zlochevskaya (10.11.1951 – 2.5.2022)
More...
Na Jiřího Krause – bývalého ředitele Ústavu pro jazyk český AV ČR, vedoucího redaktora Naší řeči, profesora Fakulty sociálních věd UK, prorektora Karlovy univerzity, učitele nebo spolupracovníka mnohých z nás (nejen jazykovědců, ale i novinářů a dalších pracovníků mediální sféry) – už bohužel v této chvíli můžeme jenom vzpomínat. Určitě je na co vzpomínat, a nepochybně je i o čem psát. Jen se obávám, že se mi nepodaří vyhnout se opakování toho, co už o prof. Krausovi při jeho životních výročích napsali např. Z. Hlavsa (1995), L. Uhlířová (1995), S. Čmejrková (2005) nebo K. Šebesta (2020); já sama jsem při jeho sedmdesátinách uveřejnila medailón v ČJL (Hoffmannová, 2004–2005), tam teď už vyšel i nekrolog od I. Svobodové (2022–2023). A připomenout je třeba také obsáhlý rozhovor s J. Krausem v publikaci Rozhovory s českými lingvisty II (Chromý – Lehečková, 2009), který vedli J. Chromý a L. Veselý; z tohoto inspirativního rozhovoru si zde dovolím vytěžit určité podněty
More...
Janusz Maria Saryusz Kamocki urodził się 2 sierpnia 1927 r. w Warszawie, lecz wychowywał w majątku ziemskim Podgaje koło Sandomierza, gm. Dwikozy i mieszkał tam aż do końca II wojny światowej. Był jedynym dzieckiem Gustawa Saryusz Kamockiego z Kamocina h. Jelita (1895–1948) i Elżbiety „Halszki” Kamockiej h. Jelita (1902–1995). Ojciec był z wykształcenia inżynierem, oficerem Wojska Polskiego, uczestnikiem wojny 1920 r. i 1939 r. Następnie wojennym szlakiem przez Węgry, Bliski Wschód i Monte Casino dotarł do Walii (Wielka Brytania), gdzie zmarł. Matka ukończyła Wolną Wszechnicę w Warszawie i stadium teatralne prowadzone przez Juliusza Osterwę. Później poza zajmowaniem się domem i synem pisywała wiersze.
More...