We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
Pro české ženy-matky začíná být velkým problémem získat místo odpovídající jejich zkušenostem a vzdělání (ukončené středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání má v ČR víc žen než mužů). Zaměstnavatel či firma jsou sice ze zákona povinni držet ženě pečující o dítě pracovní místo tři roky, ale klidně jí může dát výpověď hned první den po nástupu do práce po rodičovské, a také se to často děje. Vše ještě zhoršuje nedořešený český systém předškolní péče o děti, který není funkční, nedostačuje požadavkům rodičů ani kvantitativně, ani kvalitativně. Dánský model předškolní péče, který respektuje jak potřeby dětí, tak potřeby rodičů, by nám měl být inspirací.
More...
Přestože v Česku existuje zákonná možnost zapojení otce do péče o výchovu dítěte, využívá ji zatím jen mizivé procento mužů – čísla se pohybují kolem 1 %. Může za to především špatná motivace otců a konzervativní naladění celé společnosti. U mužů se totiž stereotypně předpokládá role živitele, a ne otce pečujícího. Na muže, kteří chtějí zůstat doma s dětmi, je často nazíráno jako na submisivní „podivíny". Na druhou stranu ženy, které nechtějí zůstat doma s dětmi dlouho, jsou v očích společnosti „kariéristky" nebo „špatné matky".
More...
Celoevropské průzkumy (například studie „Working Time and Work-Life Balance in European Companies" od A. Riedmanna z roku 2006) potvrdily, že pro více než polovinu českých matek znamená rodičovská „dovolená" konec pracovní kariéry na jejich původním působišti. Platové rozdíly a nižší profesní sebevědomí českých žen jsou prokazatelně spojeny s dlouhými výpadky v pracovní kariéře žen v průběhu mateřské a rodičovské dovolené. Ženy jsou během ní nejen sociálně a profesně izolované, ale zároveň velmi často trpí i druhotnou diskriminací od svých zaměstnavatelů coby matky. Firmy totiž nemají v mnoha případech zájem o „nelukrativnť pracovnici v podobě matky s malým dítětem, která má za sebou nebo před sebou dlouhou profesní pauzu. Něco takového švédský systém nepřipouští.
More...
Finsko je i v severských podmínkách výjimečné svou otevřenou diskusí o výchově dětí a o rodičovství a připraveností nelpět na stereotypech a zavedených postupech. V současné době se po desetiletích preferencí kariérového růstu rodičů mluví o potřebách a pocitech rodičů. My se v oblasti rodičovství a výchovy dětí zatím držíme na opačné straně kyvadla - od kolektivní výchovy jsme se přehoupli do stavu, kdy dítě je „problémem" svých rodičů a především své matky.
More...
Mnohé státy v souvislosti s ekonomickou krizí zavedly podporu částečných úvazků, český stát žádnou takovou pobídku nepřipravil, zaměstnavatelům se kratší nebo sdílené úvazky nevyplácejí (velikost firmy se u nás odvozuje od počtu zaměstnaných osob a nikoliv podle součtu úvazků). ČR patří k zemím s nejnižším podílem práce na částečný úvazek. Zatímco v sedmadvacítce takv průměru pracuje téměř třetina žen a každý dvanáctý muž, v ČR je to 8% žen a každý padesátý muž. Vyplývá to ze srovnání údajů Eurostatu. Nejrozšířenější jsou částečné úvazky v Nizozemsku, kde takto pracují tři čtvrtiny žen. Naopak nejméně se možnost pracovat kratší dobu využívá v nových zemích. V Německu, Lucembursku, Rakousku, Švédsku či Británii chodí do práce na zkrácený úvazek zhruba dvě pětiny žen. Právě částečné úvazky jsou považovány za jednou z možností, jak mohou rodiče sladit práci s rodinou a péčí o potomky.
More...
