Didaktické inspirace k aktivizační výuce ve středoškolském dějepisu
Didactic inspirations for activation teaching in secondary school history
Author(s): Lukáš Fasora, Pavel Boček, Tomáš Borovský, Tomáš Dvořák, Jiří Hanuš, Václav Kaška, Ludmila Klíčová, Tomáš Knoz, Tomáš Malý, Markéta Melounová, Denisa Nečasová, Lukáš Reitinger, Petr Steiner, Zdeňka Stoklásková
Subject(s): History, Education, Jewish studies, Political history, Social history, Middle Ages, Modern Age, Recent History (1900 till today), Labor relations, School education, History of Communism, Fascism, Nazism and WW II, History of the Holocaust, History of Antisemitism, Globalization, Pedagogy
Published by: Masarykova univerzita nakladatelství
Keywords: secondary school teachers; teaching; education; teachers; history;
Summary/Abstract: The publication serves as a support for secondary school teachers for the development of activation teaching in history.
- E-ISBN-13: 978-80-280-0415-6
- Print-ISBN-13: 978-80-280-0414-9
- Page Count: 176
- Publication Year: 2023
- Language: Czech
Monarchie po římsku: Teorie a praxe římského principátu v dobových narativních pramenech
Monarchie po římsku: Teorie a praxe římského principátu v dobových narativních pramenech
(Monarchy after Rome: Theory and Practice of the Roman Principate in Contemporary Narrative Sources)
- Author(s):Markéta Melounová
- Language:Czech
- Subject(s):History, Education, Ancient World, Pedagogy
- Page Range:9-25
- No. of Pages:17
- Keywords:monarchy; principality; Roman Republic; senate; Suetonius; Tacitus; twelve caesars; reception of the Roman Empire;
- Summary/Abstract:Osobnosti mnohých císařů principátu, zejména těch kontroverzních, jsou dnes známy široké veřejnosti. V obecném povědomí ale nejčastěji žije jejich schematický, až typizovaný obraz: Caligula jako zvrhlík a šílenec, Nero jako vyšinutý umělec a krutý tyran, moudrý filozof Marcus Aurelius nebo gladiátor Commodus. Toto černobílé kreslení charakterů a rozdělování na hodné a zlé vládce má svůj počátek v samotné době principátu, u autorů časově nepříliš vzdálených popisovaným osobnostem a událostem. Do dnešní podoby ale bylo zformováno pod vlivem následujících dějinných epoch, jde vlastně svého druhu o jeden z raných případů práce s politikou historické paměti ve službách režimu. Abychom zjistili, co mohlo na samém počátku zavdat příčinu pro dané hodnocení, je třeba pochopit specifika principátu jako politického režimu, teorii i praxi jeho fungování. Didaktický materiál kombinuje výklad s ukázkami z dostupných překladů antických, převážně literárních pramenů. Výběr pramenů je ilustrativní, vyučující jej může modifikovat podle vlastního uvážení. Pro potřeby vyučujícího jsou některé klíčové pojmy uvedeny i v originálu. Studenti mohou podle pokročilosti o jednotlivých tématech na základě ukázek z pramenů diskutovat ve skupinách. Podle časových možností lze materiál využít v celistvosti nebo se věnovat jen některému z témat.
Využití digitalizace středověkých rukopisů ve výuce
Využití digitalizace středověkých rukopisů ve výuce
(The use of digitization of medieval manuscripts in teaching)
- Author(s):Lukáš Reitinger
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Middle Ages, School education, Pedagogy
- Page Range:27-38
- No. of Pages:12
- Keywords:medieval manuscript; illumination; the reality of the Middle Ages; digitization; Liber depictus; Velislav's Bible; independent student work with medieval iconography;
- Summary/Abstract:Esej nabízí inspiraci pro didaktické využití dvou konkrétních digitalizovaných středověkých rukopisů s bohatým obrazovým materiálem, které poskytují četné dobové výjevy různých aspektů středověkého života. Ty může vyučující využít jako obrazový doprovod k vlastnímu výkladu nebo k samostatné aktivitě žáků. Studenti mohou na základě vlastních rešerší digitalizovaných obrazových rukopisů sestavit svůj obraz středověku či konkrétních tematických okruhů a výsledky své práce prezentovat, respektive interpretovat před spolužáky
Klimatické změny a středověké dějiny
Klimatické změny a středověké dějiny
(Climate change and medieval history)
- Author(s):Tomáš Borovský
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Middle Ages, School education, Human Ecology, Environmental interactions, Pedagogy
- Page Range:39-44
- No. of Pages:6
- Keywords:climate change; phenomena of long duration; the relationship between the environment and human society;
- Summary/Abstract:Dramatické klimatické změny, které probíhají v naší současnosti, vedou k zájmu: o tuto problematiku i v minulosti. Soudobé dějepisectví se klimatickými otázkami intenzivně zabývá ve spolupráci s dalšími vědními obory, nejen klimatologií (archeologie, geografie, ekologie, další přírodovědné obory), a ukazuje, nakolik klimatické změny ovlivnily lidské dějiny v rovině událostí i v rovině dlouhodobých procesů přesahujících staletí. Cílem hodiny je ukázat studentům/studentkám dané vlivy na příkladech ze středověkých dějin a zároveň demonstrovat povahu vědeckého výzkumu. Klimatické změny jsou ve veřejné debatě, se kterou se studenti/studentky nejčastěji setkávají, často redukovány pouze na otázku globálního oteplení a sucha. Jde však o komplexní problém, kterému nelze porozumět bez spolupráce řady věd. I když dnes mezi vědci panuje většinová shoda, že současné klimatické změny jsou způsobeny vlivem člověka a extenzivním hospodářským růstem, nelze opomíjet další faktory, které se na změnách klimatu podílely v minulosti. Vedle demonstrování klimatických změn na středověkých dějinách je tak sekundárním cílem hodiny vysvětlení povahy vědeckého výzkumu. Věda vytváří určité modely, jejichž pomocí se snaží vysvětlit svět kolem nás a které s dalšími poznatky upravuje, koriguje nebo zásadně přepracovává. Vědecké poznání tak není absolutní, má podmíněnou platnost, což platí i pro historii. Studenti/studentky by si měli/měly uvědomit, že nejde o relativizaci vědy, nýbrž o to, že její závěry jsou vyslovovány s vysokým stupněm pravděpodobnosti, nikoli absolutní jistoty
Ivan IV. Hrozný, kořeny ruského samoděržaví
Ivan IV. Hrozný, kořeny ruského samoděržaví
(Ivan IV the Terrible, the roots of Russian autocracy)
- Author(s):Pavel Boček
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Political history, School education, 16th Century, Pedagogy
- Page Range:45-53
- No. of Pages:9
- Keywords:autocracy; boyars; empire; orthodoxy; tsar;
- Summary/Abstract:S jeho jménem a vládou je spojeno jedno z nejkomplikovanějších a také nejtragičtějších období v ruských dějinách. Za jeho vlády se ruská říše výrazným způsobem proměnila a z málo známé země „na konci světa“ se stala součástí evropského dění. Svým způsobem vlády, chováním vůči okolí a také svými životními osudy první ruský car budil velkou pozornost už v době své vlády a budí ji dodnes. Řadu otázek podněcují dokumentární i umělecké filmy, odborné i popularizační práce věnované Ivanovi. Zapomenout nelze ani tendence využívat, až zneužívat Ivanovu osobnost v politice, jež jsou patrné od počátku 19. století dodnes. V době, kdy Ivan IV. panoval, docházelo v Evropě k událostem, jež ji podstatným způsobem proměňovaly: reformace, objevné plavby, trvalé konflikty s osmanskou říší, tendence prosazovat absolutistickou podobu vlády. Důsledky těchto událostí se v různé míře projevovaly i v rurikovské říši, jíž se v západní a střední Evropě říkalo podle hlavního města Moskovia, protože za ruskou byla považována ta část východní Evropy, jež byla součástí litevského velkoknížectví a polského království. Od 70. let 15. století začala být Moskovia považována za možného spojence proti Turkům. Právě tato naděje na získání moskevské pomoci byla podstatným impulsem k rozvoji diplomatických kontaktů mezi Moskovií na straně jedné a císařským dvorem a papežskou kurií na straně druhé. Dalším důsledkem byla snaha získávat detailnější informace o poměrech panujících v dosud málo známé říši. Ve dvacátých letech 16. století bylo vytištěno několik spisů, které však vznikly na základě rozhovorů s ruskými diplomaty, nemůže proto překvapit jejich tendence idealizovat situaci v Moskovii. Nejvýrazněji se projevila ve zveličování počtu bojovníků, které měl mít moskevský panovník k dispozici. Až závistivým způsobem obdivovali stabilitu náboženských poměrů v dominantně pravoslavné říši především římští papežové, kteří museli čelit rychlému nástupu reformace. Situace se změnila právě za panování Ivana IV., jenž svoji vládu zahájil jako první mezi ruskými panovníky carskou korunovací, jež měla především demonstrovat sílu a autoritu na mezinárodním poli. Ivan bývá právem považován za zakladatele a tvůrce moskevské imperiální politiky. Na rozdíl od svých předchůdců na trůně začal dobývat země, jež nikdy nepatřily nikomu ze členů Rurikova rodu. V letech 1552 a 1556 dobyl kazaňský a astrachaňský chanát, získal tak do svého držení celý tok řeky Volhy, tradičně důležité obchodní tepny, a tím se zároveň Moskovii otevřela cesta k pronikání na Sibiř. Podnětem k další proměně ruské politiky ve vztahu k západní Evropě se stala návštěva Richarda Chancellora v Moskvě v roce 1553. Richard Chancellor byl kapitánem jedné ze tří lodí vyslaných anglickým králem Eduardem VI. s úkolem proplout Severním ledovým oceánem a najít cestu do Číny a do Indie. Dvě z lodí ztroskotaly na Severním mysu, Chancellor se svou lodí přistál v ústí řeky Severní Dviny, odkud byl vypraven do Moskvy, kde se mu dostalo cti v podobě carské audience. Výsledkem tohoto vlastně náhodného setkání bylo navázání intenzivnějších obchodních a politických kontaktů s Anglií a posléze s Nizozemím. Perspektivu rozvoje kontaktů s oběma námořními a obchodními velmocemi limitovala skutečnost, že Moskovia neměla přístav na Baltském moři a také vlastní námořní loďstvo. Ivan osobně dohlížel na budování přístavu v Archangelsku a také jej podporoval, přístav byl dokončen v roce 1584. Potřeba vlastnit přístav na Baltu se stala jednou z příčin zahájení livonské války v roce 1558. Ivanovi se v první fázi války povedlo ovládnout velkou část území Livonského řádu a zdálo se, že dosáhne svého cíle. Příměří uzavřené v roce 1559 pod tlakem polské, litevské, dánské a švédské diplomacie využili řádoví představitelé k jednání s polským králem a litevským velkoknížetem Zikmundem II. Augustem, jejich výsledkem byla Vilenská unie podepsaná na podzim roku 1561. Znamenala zánik Livonského řádu, velká část území, jež mu patřila, přešla do polského a litevského držení. Poslední velmistr Gotthard Kettler přešel k luteránství a stal se vévodou kuronským. Moskovia se od tohoto okamžiku dostávala do války s Polskem, Litvou a Švédskem a definitivně se stávala součástí evropského politického dění. Excesy, jichž se dopouštěla Ivanova vojska například při dobytí Polocka v únoru roku 1563, přispěla k proměně ruského obrazu v celé střední a západní Evropě. Zprávy v dobových novinách a letácích prezentují Ivana jako barbarského vládce, který se neštítí nejkrutějších zvěrstev. Příznačná jsou dobová vyobrazení na anonymních letácích. Válka měla proměnlivou podobu, definitivní zvrat v Ivanův neprospěch přinesla volba Štěpána Báthoryho polským králem a litevským velkoknížetem. Energický a velmi schopný vojevůdce postupně vytlačil ruského cara z Livonska a začal ohrožovat jeho vlastní země. V kritické situaci, jež hrozila katastrofální porážkou, požádal Ivan o pomoc papeže Řehoře XIII., který vypravil do východní Evropy excelentního diplomata a velmi vzdělaného jezuitu Antonia Possevina. Possevino dokázal přimět polského a švédského krále k uzavření příměří s ruským carem, který musel ustoupit svým soupeřům významná území. První válečný konflikt, jehož průběh sledovala a různým způsobem ovlivňovala řada evropských mocností, skončil pro Moskovii zásadním neúspěchem. Cílem výuky je blíže se seznámit s osobností cara Ivana IV. Hrozného, pomocí badatelského vyučování přiblížit hlavní problémy jeho vlády a pochopit na základě takto získaných poznatků fenomén ruského samoděržaví a jeho tvůrce.
Křesťanské misie 17. a 18. století: otázka kulturní identity a porozumění
Křesťanské misie 17. a 18. století: otázka kulturní identity a porozumění
(Christian missions of the 17th and 18th centuries: A question of cultural identity and understanding)
- Author(s):Jiří Hanuš, Tomáš Malý
- Language:Czech
- Subject(s):Christian Theology and Religion, Education, Culture and social structure , School education, 17th Century, 18th Century, Sociology of Religion, Pedagogy
- Page Range:55-68
- No. of Pages:14
- Keywords:Christian missions; cultural identity; colonization; Jesuits; early modern period;
- Summary/Abstract:Od druhé poloviny 15. století se lidé v Africe, Americe, Indii, Japonsku, Číně i v Tichomoří stále častěji setkávali s evropskými objeviteli, obchodníky, vojáky KONTEXT: i misionáři. V 16.–18. století se v této souvislosti odehrávala intenzivní kulturní výměna mezi křesťanským evropským světem a domorodými, zcela odlišnými kulturami různých kontinentů. Křesťanské misie představovaly v tomto procesu jeden z činitelů zásadní proměny křesťanské společnosti a kultury evropského Západu, stejně jako společností, které se s Evropany setkávaly. Téma raněnovověkých misií se pojí nejenom s nevědeckými dezinterpretacemi, ale také s odbornými kontroverzemi, jež pramení mj. z proměny nahlížení na dějiny mimoevropských civilizací. Historikové se postupně odklonili od evropocentrismu a začali v otázce zámořských objevů a kolonizace zohledňovat kromě klasického pohledu evropské historiografie (perspektiva „dobyvatelů“) také pohled potomků domorodců (perspektiva „podrobených“). Na povrch se také vynořily různé možnosti interpretace toho, co se v 15.–18. století odehrálo: V oblasti Střední a Jižní Ameriky to mohlo být na jedné straně rozšíření evropské křesťanské civilizace, jazyka a kulturních modelů, na straně druhé pak demografická a postupně i morální devastace populací původních obyvatel, mající drtivé následky do dnešní doby (viz například festival dokumentárních filmů Jeden svět o důsledku relativně nedávných křesťanských aktivit v Paraguayi: https://www.jedensvet.cz/archive2/rocnik/2021/44518-zbylo-nam-jen-slunce) . Je tedy užitečné pochopit tuto látku v historickém kontextu a zohlednit při tom pohled různých historických aktérů – dobyvatelů, misionářů, domorodců. To vše nám může pomoci porozumět nejenom událostem minulým, ale i tomu, co se na mnoha místech světa děje dnes.
Obléhání Brna Švédy
Obléhání Brna Švédy
(Siege of Brno by Sweden)
- Author(s):Tomáš Knoz
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Military history, School education, 17th Century, Globalization, Pedagogy
- Page Range:69-79
- No. of Pages:11
- Keywords:The Thirty Years' War; the functioning of the military; the globalization of Europe;
- Summary/Abstract:Třicetiletá válka je považována za první skutečně celoevropský ozbrojený konflikt, který zasáhl nejen většinu evropských států, ale zároveň vedle vojáků také civilní obyvatelstvo. V oblastech, kde probíhaly vojenské kampaně, došlo ke značným ztrátám na obyvatelstvu. V českých zemích počet obyvatelstva snížil pravděpodobně až o jednu třetinu, a to jednak ztrátami na lidských životech v bitvách či v následku řádění vojsk, ale také emigrací ze země. Třicetiletá válka bývá vnímána jako vyvrcholení náboženských válek předchozího období, ve skutečnosti byla především mocenským konfliktem. Podobně bývá charakterizována jako poslední kondotiérská válka (válka vedená na bitevním poli kondotiéry – soukromými podnikateli ve vojenství, kteří své pluky pronajímali různým státům), po skončení tohoto konfliktu celá řada států přistupuje k postátnění armády a války, armádu staví na základě povinného odvodu obyvatel. Zároveň třicetiletá válka znamenala nejen proměny v samotné oblasti vedení boje, ale také například v oblasti sociální struktury obyvatelstva, v oblasti ekonomie i kultury. Všechny zmiňované skutečnosti se promítly i do bojů spojených s obléháním města Brna na jaře a v létě roku 1645, které je považováno za jednu z nejvýznamnějších vojenských kampaní tohoto konfliktu. Naší generaci může dobré poznání okolností třicetileté války, včetně obléhání Brna, napomoci orientovat se v principech ozbrojených konfliktů v Evropě (bohužel včetně konfliktů probíhajících v průběhu 20 a 21. století), problematice raně novověkého „kulturního transferu“ a globalizace evropského prostoru, v problematice sociální a náboženské podstaty válečných konfliktů, ale třeba také v otázkách jeho zaznamenání prostřednictvím uměleckých děl či využití „public relations“ při propagaci dobových událostí a osobností.
Židovská tematika ve středoškolské výuce
Židovská tematika ve středoškolské výuce
(Jewish topics in secondary school teaching)
- Author(s):Ludmila Klíčová
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Jewish studies, School education, WW II and following years (1940 - 1949), Fascism, Nazism and WW II, History of the Holocaust, History of Antisemitism, Pedagogy
- Page Range:81-103
- No. of Pages:23
- Keywords:Jews; Jewish traditions; antisemitism; holocaust; project teaching; drama teaching; brainstorming; inner voices; vivid images; reflection;
- Summary/Abstract:Se židovskou tematikou se setkáváme v našich zemích již od 10. století, kdy do českých zemí přicházeli první Židé. Od té doby se Židé opakovaně stávali cílem útoku ostatních, často přicházeli nejen o svůj majetek, ale i o své životy. Vše vyvrcholilo druhou světovou válkou a holocaustem. Historie židovského obyvatelstva i jeho každodenního života je bohužel v rámci středoškolského vyučování opomíjena – převážně z časových důvodů. Proto je velmi důležité i v dnešní době, kdy antisemitismus není výjimkou, aby se studenti o židovské tematice dozvěděli a společně o ní diskutovali. Díky níže popsaným programovým blokům se se studenty můžeme dotknout nejen perzekucí židovské komunity, transportů a poválečné situace, ale také židovských tradic a zvyků.
Židé v českých zemích v moderní době. Židovské stereotypy a všední život Židů v badatelském přístupu výuky
Židé v českých zemích v moderní době. Židovské stereotypy a všední život Židů v badatelském přístupu výuky
(Jews in the Czech lands in modern times. Jewish stereotypes and everyday life of Jews in the research approach of teaching)
- Author(s):Zdeňka Stoklásková
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Jewish studies, Culture and social structure , School education, Fascism, Nazism and WW II, History of the Holocaust
- Page Range:105-115
- No. of Pages:11
- Keywords:Jews; everyday life of Jews; 18th century; 19th century; Czech lands; Austrian Monarchy; a Jewish family member; ennobling; indicative sketches; Charles-Ferdinand University in Prague;
- Summary/Abstract:Cílem je demonstrovat problematiku židovských dějin vysvětlením a v některých případech pokusem o vyvrácení určitých zažitých stereotypů. Problematika Židů v dějinách je velmi často spojena pouze s holocaustem a dějinami 20. století. Velmi často je upozaďován výklad židovského všedního života vzhledem k jejich kulturnímu a vědeckému přínosu pro společnost. Cílem je prostřednictvím pochopení určitých pojmů „nastartovat“ vidění minulosti ve světě kolem nás. Důležitou součástí je práce s digitalizovanými prameny, které mohou napomoci pochopení historie, a to zejména v regionálním kontextu.
Kapitalismus, industrializace a sociální otázka
Kapitalismus, industrializace a sociální otázka
(Capitalism, industrialization and the social question)
- Author(s):Lukáš Fasora
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Economic history, Social history, Labor relations, School education, Socio-Economic Research
- Page Range:117-122
- No. of Pages:6
- Keywords:industrialization; social issue; capitalism and its regulation; social status;
- Summary/Abstract:Vysvětlit problematiku industrializace jako projev závažné hospodářské a společenské změny z pohledu aktérů; postavit studenty před otázky po strategiích, které volí konkrétní člověk tváří v tvář nastávající velké technologické, hospodářské a společenské změně, jakou roli hraje jeho racionální uvažování. Součástí rozvahy je debata o vítězích a poražených procesu industrializace, tzv. sociální otázka. Téma je aktuální v souvislosti s právě probíhajícími změnami profilu české a evropské ekonomiky a s tím souvisejícími změnami na pracovním trhu.
František Josef I., panovník zlatého věku jistoty?
František Josef I., panovník zlatého věku jistoty?
(Francis Joseph I, monarch of the golden age of certainty?)
- Author(s):Lukáš Fasora
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Social history, School education, Social development, 19th Century, Pre-WW I & WW I (1900 -1919)
- Page Range:123-132
- No. of Pages:10
- Keywords:absolutism; constitution; modernization;
- Summary/Abstract:František Josef I. (1830–1916) patří k nejdéle panujícím vládcům v dějinách lidstva. Je symbolem epochy, které říkáme františko-josefínská a které může v Evropě konkurovat snad pouze epocha viktoriánská. Ve střední Evropě je František Josef chápán jako člověk symbolizující epochu modernizace se všemi pozitivy a negativy, která změny do života lidí přinášely. Svým osudem symbolizuje také rozporný postoj člověka k novému způsobu života v moderní společnosti, řada tragédií a nezdarů provázejících jeho vládu i osobní život dává celé epoše silný lidský rozměr. Během období, kdy seděl František Josef I. na rakouském (rakousko-uherském) trůnu, se vystřídali v čele svých zemí: tři němečtí císařové, čtyři ruští carové, dvanáct nejvyšších státních představitelů Francie, osmnáct amerických prezidentů. S odstupem času veřejnost zapomíná na císařovy chyby a neúspěchy a problémy, které nedokázal uspokojivě vyřešit: národnostní vztahy, ústavnost a demokratizace poměrů v říši, sociální napětí ad. Zvyšuje se tak vliv dobové propagandy, která císaře líčila jako moudrého a dobrotivého otce obyvatel říše, který se cítil být prvním služebníkem státu, obětoval se pro říši a jeho režim se snažil být i v maličkostech korektní a neúplatný. Cílem výuky je blíže se seznámit s osobností císaře Františka Josefa, nahlédnout cestou badatelského vyučování hlavní problémy jeho epochy a provést na základě této znalosti kritiku císařovy sebeprezentace. Zkušenost se státní propagandou pozdního 19. století bude pro studenty užitečná při kritické interpretaci propagandy pozdější i současné.
Šlechtická každodennost na příkladu Huga Kálnokyho v projektové výuce
Šlechtická každodennost na příkladu Huga Kálnokyho v projektové výuce
(Noble everyday life on the example of Hugo Kálnoky in project teaching)
- Author(s):Petr Steiner
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Military history, Political history, Social history, Recent History (1900 till today), School education, 19th Century
- Page Range:133-145
- No. of Pages:13
- Keywords:aristocracy; The Kálnokys; childhood and adolescence; military and equestrian career; family and friends; leisure and aristocratic entertainment; life at the castle; the death of a nobleman; Vienna;
- Summary/Abstract:Záměrem projektu je přiblížit žákům osobnost konkrétního šlechtice a dotknout se prostřednictvím tohoto příkladu dějin každodennosti, představit způsob trávení volného času zaniklé aristokratické společnosti. Přetrvávající velký vliv aristokracie byl jedním z důležitých znaků vývoje habsburské říše ve 2. polovině 19. století, tedy v době tzv. konstituční. Zatímco v západní Evropě dokázalo měšťanstvo vliv aristokracie velmi omezit, v Rakousku revoluce 1848 neskončila pro měšťanstvo úspěchem a toto bylo nuceno pod dohledem státu uzavřít s mocnou aristokracií kompromis. Aristokracie se svým životním stylem a hodnotami proto v tomto smyslu představuje most mezi starým a novým, mezi tradicí a modernou. Její snaha udržet si společenskou výlučnost a tradiční životní styl s kořeny ve středověké rytířské kultuře byla jedním z hlavních překážek rychlejší modernizace české společnosti, a byla také po roce 1918 vedením čs. státu nahlížena jako jedno z vážných rizik pro další vývoj společnosti. Aristokracie na druhou stranu zosobňovala svým životním stylem tradici a pro velkou část obyvatel byla garantem přetrvání této tradice i v překotně se měnících poměrech 19. a 20. století. Aristokracie je proto výjimečnou a velmi zajímavou společenskou vrstvou a středoškolským studentům má smysl ukázat důvody, proč její každodenní život vědecky studovat. Téma je velmi vhodné spojit s exkurzí na některý ze zámků a zde rozvinout téma z multiperspektivy společenské role aristokracie v moderní éře.
Život v Československu v éře stalinismu v badatelsky pojaté výuce
Život v Československu v éře stalinismu v badatelsky pojaté výuce
(Life in Czechoslovakia in the era of Stalinism in research-based teaching)
- Author(s):Václav Kaška
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Political history, School education, WW II and following years (1940 - 1949), Post-War period (1950 - 1989), History of Communism
- Page Range:147-158
- No. of Pages:12
- Keywords:Czechoslovakia; people's democracy; February 1948; Communist Party of Czechoslovakia; Stalinism; purges; Jihlava region; Velké Meziříčí; labor; collectivization; corruption; abuse of power;
- Summary/Abstract:Cílem bude porozumět, jakými různými způsoby na diktaturu Komunistické strany Československa (KSČ) nastolenou v únoru 1948 reagovali obyvatelé Československa, a to včetně členů a funkcionářů vládnoucí KSČ. Studenti pracují po skupinách badatelsky, dokáží položit relevantní otázky a hledat na ně odpovědi v didaktizovaných pramenech. Dokážou zhodnotit důvěryhodnost pramenů a jejich užitečnost vzhledem k hlavní badatelské otázce. Porozumí motivacím a postojům rozličných historických aktérů a učiní rozhodnutí. Cílem je též lepší pochopení příčin velkého rozsahu čistek uvnitř KSČ a v širším kontextu též principů fungování a stabilizace poúnorového Československa. Vrcholný československý stalinismus (1948–1953) bývá někdy pojímán jako černobílý příběh o „zlých“ komunistech, kteří tvrdými represemi zcela ovládli společnost. Žitá skutečnost však byla složitější a pohybovala se od možností sociálního vzestupu a různých výhod přes propagandou poháněné nadšení v budování lepších zítřků až po různé podoby perzekucí. Proto je cílem lekce naučit studenty porozumět rozdílným postojům dobových aktérů k poúnorovému režimu s ohledem na jejich sociální, ekonomické a politické postavení i gender. Pro takto vymezený záměr je vhodné volit takzvanou perspektivu zdola. Studenti budou pracovat s kompozicí pramenů z lokálního prostředí, konkrétně Velkého Meziříčí, potažmo Jihlavského kraje z let 1949–1950. Příběhy konkrétních lidí z Velkého Meziříčí jsou zakomponovány do „velkých dějin“. V lekci je za účelem aktivizace studentů z větší části nahrazen transmisivní model výuky konstruktivisticky pojatým vyučováním. Výklad bude omezen na nutné znalostní minimum a studenti budou aktivizováni pomocí badatelsky orientované výuky, při níž analyzují dobové dokumenty i současné reflexe odborníků. Součástí tohoto postupu bude skupinová práce a též hraní rolí, kdy se studenti stanou vnitrostranickými vyšetřovateli, kteří budou muset zjistit, co a proč se dělo v jednom okresním městě na Vysočině. Lekce bude proto zahájena aktivizační badatelskou otázkou „Proč se po únoru 1948 bouřili obyvatelé Velkého Meziříčí?“. Studenty by k práci mohla motivovat konfliktnost zkoumané situace a také rámování lekce „detektivními“ postupy. Design lekce umožní lépe porozumět některým důležitým rysům poúnorové československé společnosti: a) propojenost lokálního dění s mezinárodní situací (sovětsko-jugoslávská roztržka a následné odsuzování J. B. Tita); b) kritický postoj dělníků, prezentovaných jako opora nového režimu, ke zneužívání pravomocí některými stranickými funkcionáři; c) velmi špatná hospodářská situace státu v kontrastu k privilegiím některých členů KSČ; d) funkce vnitrostranických čistek jako prostředku legitimizace moci KSČ nebo e) stereotypní obraz ženy, která prostřednictvím svého těla vládne mužům. Studenti současně nahlédnou meze práce s archivními prameny, s nimiž se musí vyrovnávat také historici. Jejich pátrání je totiž omezeno jednak počtem dochovaných materiálů, jednak komplikovaným zjišťováním důvěryhodnosti zdrojů. Důležité je též uvědomění, že s těmito limity se museli potýkat i doboví aktéři. Konstruktivistický přístup k minulosti je založen na představě, že studenti pracují se sety pramenů a prostřednictvím jejich analýzy a interpretace sami vyvozují závěry o minulosti, aniž by bylo rezignováno na faktografii a souvislosti. Podstatou takové dějepisné výuky není předávání hotových výkladů, ale rozvoj historického myšlení studentů, jak ho v koncepci historické gramotnosti postulovali v knize The Big Six Historical Thinking Concepts kanadští didaktici Peter Seixas a Tom Morton a v českém prostředí realizoval projekt Dějepis+, https://dejepisplus.npi.cz/. Ze šesti konceptů historického myšlení lekce pracuje hlavně s výpovědí pramenů, příčinami a důsledky, dobovými perspektivami a vztahem k minulosti (etickou dimenzí). Takto pojatá lekce u studentů rozvíjí vyšší kognitivní myšlení podle Bloomovy taxonomie (analýza, syntéza, hodnocení), z perspektivy učitelů pak vyžaduje respektovat autonomii studentů – výuka založená na bádání upřednostňuje učitele jako průvodce a moderátora závěrů před pouhým poskytovatelem informací. Studenti při této výuce potřebují bezpečné prostředí, v němž budou moci otevřeně prezentovat svá zjištění. Kombinace badatelské práce, studentských prekonceptů a rozličných závěrů může vést ke kontroverzím, avšak zvládnutá kontroverze je přínosnější než uměle předstíraný konsenzus nebo vnucování jediné pravdy. Pilotní podoba lekce byla vyzkoušena na Letní škole pro učitele dějepisu v srpnu 2020.
Každodenní život „obyčejné“ ženy v období státního socialismu
Každodenní život „obyčejné“ ženy v období státního socialismu
(The everyday life of an "ordinary" woman in the period of state socialism)
- Author(s):Denisa Nečasová
- Language:Czech
- Subject(s):Gender Studies, Education, Oral history, Social history, Recent History (1900 till today), Labor relations, School education
- Page Range:159-162
- No. of Pages:4
- Keywords:state socialism; gender; the everyday; employment; Leisure; family life; public engagement; emancipation; oral history; Czechoslovakia;
- Summary/Abstract:Cílem výuky je prostřednictvím životopisného vyprávění pamětnice přiblížit každodenní život „obyčejné“ ženy v době státního socialismu. Podle mnoha výzkumů životní zkušenost žen je odlišná od životní zkušenosti mužů, konkrétní osudy jedince zároveň umožní nahlížet na období komunistické dominance z jiné perspektivy a zohlední jiné aspekty minulosti, než které se obvykle objevují v učebnicích dějepisu. Žáci a žákyně si tímto prostřednictvím osvojí schopnost práce s audiovizuálním pramenem, zásady kritického myšlení, komunikativní, sociální a občanské kompetence. Ženy jsou v učebnicích dějepisu i ve většině syntetických historických prací zastoupeny pouze nepatrným počtem, zdá se, jako by polovina lidstva nebyla ani součást historických procesů. Zařazením životopisného vyprávění pamětnice se tento deficit aspoň částečně umenšuje. Zároveň vzpomínání očité svědkyně představuje ženu jako aktivní aktérku minulosti, a nikoli jako pouhý objekt mocenského působení. Nabízí se zde prostor pro překonání a kultivaci genderových stereotypů, které ženy spojují převážně se soukromou sférou, nižšími intelektovými schopnostmi, pasivitou apod. Jeden z důvodů zneviditelnění žen v dějepisné látce tvoří stále převažující preference politických a událostních dějin v osnovách středoškolského dějepisu. Zaměření na dějiny každodennosti a běžné starosti spojené s životem lidí v různých obdobích nabízí prostor pro tematizaci rodinného zázemí, způsobů trávení volného času, problémů a radostí v zaměstnání i angažování se ve veřejném prostoru, tedy důležitých aspektů života každého jedince v jakékoli době. Životopisné vyprávění „obyčejné“ ženy poskytuje také tzv. pohled zdola na důležité události a historické jevy a změny. Žáci a žákyně mohou lépe tímto prostřednictvím porozumět tomu, jak se lidé v daném období cítili, jak dané skutečnosti prožívali, jaké byly jejich hodnoty a cíle, na základě čeho se rozhodovali při volbě svých životních strategií apod. V tomto ohledu je nedocenitelným prostředkem audiovizuální záznam vzpomínání pamětnice zaznamenaný prostřednictvím orálně historického výzkumu. Autenticita výpovědi může žákům a žákyním pomoci nastolit nové otázky a porozumět jiným aspektům minulosti. Napomáhá také budovat mezigenerační dialog, vcítění se do mentality starších lidí, specifických životních osudů, různých sociálních prostředí a v neposlední řadě také konkrétních období minulosti. Státní socialismus ještě relativně do nedávna představoval určující charakter Československa, a proto je stále přítomen v rodinné paměti, vzpomínání či odkazy na něj pronikají silně i do veřejného prostoru. Tato etapa minulosti stále vzbuzuje řadu polemik, je spojována nezřídka s černobílým náhledem na historické dění a je obestřena řadou mýtů. Zařazením problematiky každodenního života do dějepisné výuky se nabízí prostor pro hlubší porozumění jednání a uvažování jedinců té doby, pro rozvoj kritického myšlení, schopnosti respektovat odlišné názory a především pro prohloubení etických a občanských hodnot žáků a žákyň. V tomto ohledu je silně přítomen interdisciplinární prvek, výuku lze snadno propojit se základy společenských věd, českou literaturou apod.
Soubor posterů „Příběh československého uranu“ - návrh doplňkového výukového materiálu
Soubor posterů „Příběh československého uranu“ - návrh doplňkového výukového materiálu
(A set of posters "The Story of Czechoslovak Uranium" - a proposal for supplementary teaching material)
- Author(s):Tomáš Dvořák
- Language:Czech
- Subject(s):Education, Energy and Environmental Studies, Political history, Social history, Labor relations, School education, Environmental interactions, Post-War period (1950 - 1989), Socio-Economic Research
- Page Range:163-176
- No. of Pages:14
- Keywords:posters; multi-contextuality; the 1950s; first five-year-old; forced labor; political processes; labor camps; environmental impacts of mining; utilization of uranium; nuclear weapons;
- Summary/Abstract:Návrh souboru pěti plakátů nabízí didaktické využití prezentace zajímavého a specifického fenoménu uranové těžby k seznámení se s širšími souvislostmi československých dějin v 50. letech 20. století.