Většina dětí zmizela
Most of the children have disappeared

Summary/Abstract: Tento příběh je ostudou i výčitkou svědomí. Ostudou proto, že organizátoři únosů dětí, zbavování je národnosti a identity a vraždění těch, které nesplňovaly požadavky na árijskou rasu, nesli za své zločiny pouze malou trestní odpovědnost. A výčitkou proto, že polský stát a mezinárodní organizace, jako je Červený kříž, se o polské děti unesené nacisty dostatečně důrazně nehlásily. Ty z nich, kterým se podařilo zjistit pravdu o svém původu nebo které se po válce vrátily do Polska, se nedožily toho, že by je německé úřady uznaly za oběti války. Stále čekají na usnesení Spolkového sněmu, které by otevřelo cestu alespoň k tak zásadní věci, jakou je přiznání statusu obětí zločinů genocidy a etnických čistek. A také na pouhá tři slova: „Prosíme o odpuštění.“

• Details
• Contents