Já z hvězd svou moudrost nevyčet… : Studentský sborník intermediálních analýz
Not from the stars do I my judgment pluck…: Students’ analytical papers on intermediality
Contributor(s): Stanislava Fedrová (Editor), Alice Jedličková (Editor)
Subject(s): Studies of Literature, Polish Literature, Film / Cinema / Cinematography, Theory of Literature, British Literature, American Literature
Published by: Masarykova univerzita nakladatelství
Keywords: theory of literature; William Shakespeare; theory of intermediality; American literature; Polish literature; cinema;
Summary/Abstract: The volume consists of two parts, one of which comprises analyses of filmic transmediations of Shakespeare’s sonnets (The Sonnetproject, New York Shakespeare Exchange 2013), the other analyses of literary ekphrases (by W. Szymborska, U. Fanthorpe, J. Stone etc.). It results from an Intermedial studies seminar held in 2021 within the program Literature and Intercultural Communication at Masaryk University, Brno. The contributions display various approaches that fall under two main intermedial methods, literature-centered (introduced by Werner Wolf), which focuses primarily on a semantic analysis of the original text, and literature-oriented (as suggested by Irina Rajewsky), which respects the transmediation as an autonomous representation and observes its relations to the pretext mainly retrospectively; and even a comparative one, which involves a translinguistic analysis of translations as intercultural and historical transfers.
- E-ISBN-13: 978-80-210-8469-8
- Page Count: 87
- Publication Year: 2021
- Language: Czech
Ne, ne, já z hvězd svou moudrost nevyčet…
Ne, ne, já z hvězd svou moudrost nevyčet…
(No, no, I don't read my wisdom from the stars...)
- Author(s):Stanislava Fedrová, Alice Jedličková
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, Theory of Literature, British Literature
- Page Range:5-10
- No. of Pages:6
- Keywords:English literature; William Shakespeare; sonnet;
- Summary/Abstract:… ač ve hvězdách si často čtu a rád… – od titulu ocitovaného ze Shakespearova Sonetu 14 bychom takto docela dobře mohli pokračovat i druhým veršem. Čtení sonetů i básnických ekfrází je totiž často nahlížením do hlubin lidské zkušenosti a čtením hvězdným, povznášejícím. Naše úsudky o nich však opravdu nevzešly z hvězd, ale z aktivního propojení literárněvědných znalostí a nástrojů s těmi intermediálními. A sborník, do kterého právě nahlížíte, nevznikl ani k nějakému výročí, ani jako výsledek studentské konference či soutěže. Vzešel z radosti ze společné interpretační práce studentek, studentů a dvou vyučujících. Zázemí osvojování poznatků a diskusím poskytl seminář Intermediální a adaptační studia, který je zařazen do prvního ročníku navazujícího magisterského studia Literatura a mezikulturní komunikace na FF MU.
Fikční světy lyriky a filmové hledisko
Fikční světy lyriky a filmové hledisko
(The fictional worlds of the lyrics and the cinematic point of view)
- Author(s):Alice Jedličková
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:11-14
- No. of Pages:4
- Keywords:English literature; William Shakespeare; sonnet; cinematic point of view;
- Summary/Abstract:Shakespearovu sonetu se student humanitního, uměno- či kulturovědného oboru nemohl během svého dosavadního studia vyhnout. Vlastně ani jiný student. Setkání s tímto fenoménem v semináři tak může být příležitostí předvést rozhled anglisty po alžbětinské kultuře, interpretační zdatnost bohemisty, nahradit pozapomenuté školské vědění poučenou četbou, anebo ji individuálně znovu prožít za odlišných okolností.
Ne, ne, já z hvězd svou moudrost nevyčet… - Shakespearův Sonet 14
Ne, ne, já z hvězd svou moudrost nevyčet… - Shakespearův Sonet 14
(No, no, I will not read my wisdom from the stars... - Shakespeare's Sonnet 14)
- Author(s):Veronika Kubecová
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:15-17
- No. of Pages:3
- Keywords:William Shakespeare; sonnet 14; literature; cinema;
- Summary/Abstract:Filmová reprezentace Sonetu 14 byla natočena 8. května 2013 v lokalitě Far Rockaway (New York, Queens) a režíroval ji R. Jameson Smith. Nejedná se o pouhý záznam recitace sonetu – zabýváme se zde transmediací
Zachycení toku času - Shakespearův Sonet 15
Zachycení toku času - Shakespearův Sonet 15
(Capturing the Flow of Time - Shakespeare's Sonnet 15)
- Author(s):Matěj Kos
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:18-20
- No. of Pages:3
- Keywords:William Shakespeare; Sonnet 15; literature; cinema;
- Summary/Abstract:Hlavním tématem Sonetu 15 je pomíjivost takřka všeho v toku času. Čas je v sonetu představen jako hlavní činitel, hybatel všehomíra. Jeho důležitost je ve verších zvýrazněna i graficky pomocí využití velkého písmene na počátku slov: v originálu jsou takto zdůrazněna slova „Time“ a „Decay“, což v 11. verši tvoří dvojici podtrhující motiv pomíjivosti.1 V závěru lyrický subjekt spatřuje šanci na „výhru“ v zápase s časností prostřednictvím možnosti přetrvání veršů. Zároveň jsou v sonetu ve velké míře přítomny přírodní motivy, které tvoří podstatnou část atmosféry. Nalezneme zde jak explicitní generalizaci pomíjivosti všeho živého (první dva verše2 ), tak i přirovnání k přírodním jevů (pátý verš, v němž „lidé rostou jako tráva“) a metaforu opět pracující s pomíjivostí (sedmý verš, „mládí opadává“).
… a pak jej Múza políbila na čelo… - Shakespearův Sonet 29
… a pak jej Múza políbila na čelo… - Shakespearův Sonet 29
(… and then the Muse kissed him on the forehead… - Shakespeare's Sonnet 29)
- Author(s):Ondřej Trojan
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:21-23
- No. of Pages:3
- Keywords:William Shakespeare; Sonnet 29; cinema; literature;
- Summary/Abstract:Podobně jako další z filmových sonetů v rámci The Sonnet Project není ani tento (režie John Hayden, 2013) prezentován jako klasická recitace. Nejdříve zaslechneme hudbu. Poté spatříme postavu muže, který nás celým videem provází, jak upřeně a smutně hledí před sebe. My zprvu nevíme na co, jelikož se dívá do míst za kamerou. Zřejmě se vydal na koncert či nějaké jiné představení, protože na dalším záběru muž strhne plakát oznamující zrušení kulturní akce. Jeho další kroky vedou do podniku Old Town Bar. Vzápětí je z něj vyhozen zpátky na ulici. Když se zvedá ze země, poprvé se podívá přímo do kamery. Jako by si všiml, že ho pozorujeme. Jako bychom my sami byli součástí dění, náhodnými kolemjdoucími.
Čím víc je přivírám, tím víc mé oči vidí… - Shakespearův Sonet 43
Čím víc je přivírám, tím víc mé oči vidí… - Shakespearův Sonet 43
(The more I close them, the more my eyes see... - Shakespeare's Sonnet 43)
- Author(s):Šárka Švihálková
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:24-29
- No. of Pages:6
- Keywords:William Shakespeare; cinema; literature; Sonnet 43;
- Summary/Abstract:V rámci projektu The Sonnet Project byl 22. února 2014 v newyorském Central Parku natočen Sonet 43. Režie filmové transmediace sonetu se ujal Okke Rutte a jeho mluvčím zvolil bezdomovce. Postavu ztvárnil Joe Vincent.
Roz[z̶a̶]ostření: nestárnoucí láska nestárnoucí technikou - Shakespearův Sonet 73
Roz[z̶a̶]ostření: nestárnoucí láska nestárnoucí technikou - Shakespearův Sonet 73
(Re[z̶a̶]focus: ageless love with ageless technique - Shakespeare's Sonnet 73)
- Author(s):Anastasiia Syrota
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:30-32
- No. of Pages:3
- Keywords:William Shakespeare; Sonnet 73; cinema; literature;
- Summary/Abstract:Celý Sonet 73 je nadčasovou úvahou o stárnutí a lásce. Filmová transmediace (režie Malinda Sorci, kamera Yevgeniy K’banchik, 2013) zprostředkuje poselství sonetu jako vnitřní monolog hlavní postavy, adresovaný partnerovi. Ten se objevuje až na konci filmu a zasazuje reflexi do kontextu jedinečného příběhu. Sebereflexe lyrického subjektu zastoupeného stárnoucím mužem se soustředí na niterné pocity – jak se mu zdá, na brzký konec života, a především na to, jak jeho stárnutí ovlivňuje romantický vztah s mladým partnerem. Děj se odehrává v zahradě newyorského Central Parku v části zvané Wisteria Pergola v chladném ročním období. Zvolená doba a přírodní prostředí tak ladí s četnými motivy veršů; srov. například verše
Kdo má moc ublížit, a neublíží… - Shakespearův Sonet 94
Kdo má moc ublížit, a neublíží… - Shakespearův Sonet 94
(Who has power to harm, and harm not... - Shakespeare's Sonnet 94)
- Author(s):Lucie Petreková
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:33-37
- No. of Pages:5
- Keywords:William Shakespeare; Sonnet 94; cinema; literature;
- Summary/Abstract:Devadesátý čtvrtý sonet vychází z latinského citátu corruptio optimi pessima a rozehrává hru protikladů mezi svrchovanou krásou, lidskou skvělostí a vnitřní zkažeností člověka. Člověk, jenž je Bohem obdařen krásou, talentem či mocí a za žádných okolností nezneužívá svých darů pro své vlastní blaho, je dobrým člověkem, jen takový si udrží svou tvář a jen tomu patří svět. Naopak ten, který podlehne svodům, ten, kdo záměrně zneužívá svých darů, aby ublížil druhým a získal nad nimi převahu, je chladný a vypočítavý, je zevnitř zkažený; ač se těší společenskému uznání, nic jej nedokáže zachránit od rozpadu. Od devátého verše sonetu, a zvláště v posledním dvojverší Shakespeare metaforicky pracuje s motivy květin, na nichž výše zmíněný protiklad demonstruje. Jak to v sonetu bývá, toto formálně i vizuálně odlišené dvojverší přináší pointu celého textu: jednoduchost a prostota mohou být někdy cennější a upřímnější než přepych a zdánlivá dokonalost.
Kdo má moc ublížit, a přece se jí vzdává… - Shakespearův Sonet 94
Kdo má moc ublížit, a přece se jí vzdává… - Shakespearův Sonet 94
(Who has the power to harm, and yet gives it up... - Shakespeare's Sonnet 94)
- Author(s):Adam Vrchlabský
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:38-43
- No. of Pages:6
- Keywords:William Shakespeare; Sonnet 94; cinema; literature;
- Summary/Abstract:Shakespearův Sonet 94 vyniká mezi ostatními především svým neosobním, zobecňujícím tónem, pomocí kterého identifikuje morální poklesky a nabízí poučení. V prostředí newyorské Wall Street ztvárnila jeho látku v dubnu roku 2013 režisérka Sina Heiss. Ve svém rozboru se ve stručnosti nejprve zaměřím na výklad básně, poté na rozbor jejího filmového zpracování a konečně nastíním, k jakým významovým posunům či umocněním v rámci transmediace dochází a jakým způsobem je v ní sonet konkretizován.
Má Múza rodí samá ubožátka… - Shakespearův Sonet 103
Má Múza rodí samá ubožátka… - Shakespearův Sonet 103
(My Muse gives birth only to the poor... - Shakespeare's Sonnet 103)
- Author(s):Michaela Koutská
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:44-48
- No. of Pages:5
- Keywords:William Shakespeare; Sonnet 103; literature; cinema;
- Summary/Abstract:Filmová reprezentace Shakespearova Sonetu 103 byla natočena 16. června 2015 v interiéru newyorského hotelu Algonquin na Mahattanu. Ve filmu režírovaném Jonahem Salanderem vystupují Mac Brydon a Jane Cortney.
Má láska je jak horečka… - Shakespearův Sonet 147
Má láska je jak horečka… - Shakespearův Sonet 147
(My love is like a fever... - Shakespeare's Sonnet 147)
- Author(s):Martina Janáková
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:49-52
- No. of Pages:4
- Keywords:William Shakespeare; Sonnet 147; cinema; literature;
- Summary/Abstract:Sonet 147 režisérky Gretchen Egolf z roku 2013 začíná němým záběrem beze slov, přesto velmi dynamicky – vidíme rozhrnující se a ve větru se nadouvající závěsy, slyšíme ruchy města a mezi nimi houkající sirénu sanitky. Hned první záběr je bezpochyby významotvorný. Rozhrnující se závěs nám může připomínat otevírající se oponu na začátku představení, která nám sděluje, že záhy uvidíme něčí příběh a máme se připravit. Zvuky záchranky ovšem záběr značně dramatizují – houkání sirény představuje kulturně pevně ukotvenou reprezentaci situace, kdy se někomu něco stalo a on potřebuje pomoct. První záběr záměrně navozuje tuto „nervózní“ atmosféru.
Znát, co je svědomí, na to je láska mladá… - Shakespearův Sonet 151
Znát, co je svědomí, na to je láska mladá… - Shakespearův Sonet 151
(To know what conscience is, for that love is young... - Shakespeare's Sonnet 151)
- Author(s):Tereza Nahodilová
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Film / Cinema / Cinematography, British Literature
- Page Range:53-56
- No. of Pages:4
- Keywords:William Shakespeare; Sonnet 151; cinema; literature;
- Summary/Abstract:Shakespearův Sonet 151 z poslední části sbírky adresované „černé dámě“ představuje sonet plný rozporů, touhy, tělesnosti a explicitně eroticky zabarvených metafor, popisující přitažlivost podřizující muže ženě, po které touží. Básník zde oslovuje svou milenku („sladkou zrádkyni“) a apeluje na ni, aby jej neobviňovala ze hříchů, kterých se sama dost možná dopouští. Zatímco ona nejspíše hřeší tím, že je mu nevěrná, on sám se proviňuje tak, že dovoluje svým touhám, svému tělu a chtíči, aby řídily jeho jednání, čímž zrazuje svou duši – své srdce, rozum či svědomí pokaždé, když se nechá touto ženou opět zlákat. Uvědomuje si, že jeho tělesné potřeby jsou schopny zatemnit mu úsudek a že jeho láska je založena čistě na fyzické přitažlivosti. Tělesné opojení ho zcela naplňuje, jak ostatně vyjadřuje synekdocha „mužské pýchy“. Je ochotný se oslovené ženě podrobit, být jejím „ubohým otrokem“, jenom aby ji později mohl získat a ulehnout vedle ní. O svých činech však přemítá a vykresluje tak rozpor mezi hlasem těla a duše.
Letím : moje tělo : které je : také hladové : v zimě : od : tržen : od lovců : se psy : zaostřím : do dálky : spočine : můj pohled
Letím : moje tělo : které je : také hladové : v zimě : od : tržen : od lovců : se psy : zaostřím : do dálky : spočine : můj pohled
(I fly : my body : which is : also hungry : in winter : from : torn : from hunters : with dogs : I focus : into the distance : rests : my gaze)
- Author(s):Stanislava Fedrová
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Theory of Literature, British Literature
- Page Range:57-60
- No. of Pages:4
- Keywords:William Shakespeare; intermedial thought; British literature;
- Summary/Abstract:Na rozdíl od sonetů se s ekfrázemi studenti našeho semináře většinou dosud nesetkali; respektive nesetkali se s identifikací a pojmenováním tohoto žánru či postupu. Nicméně po několika názorných ukázkách – ze světové literatury, protože česká tradice je na ekfráze chudá, chudičká – si osvojí principy její realizace a vybaví si její příklady či alespoň náznaky ekfrastického postupu z vlastní čtenářské zkušenosti. S analýzou vývoje ekfráze jako deskriptivního textového typu s narativním potenciálem a jejího vlivu na literární zobrazení se studenti mohou seznámit v několika kapitolách naší spoluautorské monografie Viditelné popisy (2016); s jejím významným postavením v dějinách intermediálního myšlení pak v kapitole „Teorie intermediality. Zjevnost vztahů, unikavost média“ kolektivní publikace Za obrysy média (2020).
Způsob využití ekfráze v úvodu Gogolovy povídky Portrét
Způsob využití ekfráze v úvodu Gogolovy povídky Portrét
(The way of using ekphrasis in the introduction of Gogol's short story Portrait)
- Author(s):Matěj Kos
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Russian Literature, Theory of Literature
- Page Range:61-63
- No. of Pages:3
- Keywords:Nikolaj Vasiljevič Gogolj; Russian literature;
- Summary/Abstract:V úvodu Gogolovy povídky Portrét (1835; česky jako Podobizna 1847), která je často řazena mezi jeho tzv. Petrohradské povídky, můžeme nalézt několik pasáží, které by bylo možné označit jako ekfráze, tedy literární popisy uměleckých děl (blíže k ekfrázi Fedrová – Jedličková 2016). Tato analýza bude věnována právě jim, nejprve se je pokusím krátce uvést a charakterizovat a poté vyvodit obecnější závěry o Gogolově přístupu k ekfrázi.
Johannes Vermeer: Mlékařka – Wisława Szymborska: Vermeer
Johannes Vermeer: Mlékařka – Wisława Szymborska: Vermeer
(Johannes Vermeer: Mlékařka – Wisława Szymborska: Vermeer)
- Author(s):Veronika Kubecová
- Language:Czech
- Subject(s):Visual Arts, Studies of Literature, Polish Literature
- Page Range:64-66
- No. of Pages:3
- Keywords:Johannes Vermeer; visual arts; Polish literature;
- Summary/Abstract:Obraz Mlékařka od Johannese Vermeera, holandského barokního malíře známého (nejen) díky dílu Dívka s perlou, byl vytvořen kolem roku 1660. Právě toto výtvarné dílo je základem pro báseň Vermeer polské básnířky Wisławy Szymborské, která svou ekfrázi vydala roku 2009 v rámci sbírky Tutaj (česky Okamžik. Dvojtečka. Tady, 2009, přeložila Vlasta Dvořáčková).
Vítězslav Nezval: Po smršti
Vítězslav Nezval: Po smršti
(Vítězslav Nezval: After the storm)
- Author(s):Lucie Petreková
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Polish Literature, Theory of Literature
- Page Range:67-70
- No. of Pages:4
- Keywords:Czech literature; Vítězslav Nezval;
- Summary/Abstract:Součástí sbírky Absolutní hrobař (1937) Vítězslava Nezvala je mimo jiné i oddíl Dekalkomanie, v němž můžeme najít sedm dekalků a básní, kromě těchto také dva texty teoretické, z nichž při úvaze o básni Po smršti budeme vycházet. Absolutní hrobař je jednou z posledních Nezvalových sbírek v jeho vrcholném surrealistickém období a uzavírá tak básníkovu triádu Žena v množném čísle, Praha s prsty deště a Absolutní hrobař. V teoretickém úvodu Dekalkomanie se o obrazech, které básník vytvořil rok před jejich zbásněním a vydáním, dočteme, že se jednalo o umělecký popud „maniakální“, o dílo náhody, která však byla nutností, o surrealistickou hru s imaginací a dosud netušenou touhou a snem (Nezval 2012: 379). Dekalky jsou spolu s automatickým psaním, technikou frotáže nebo například fototypů neodmyslitelně spojeny se surrealismem a experimentálním obdobím třicátých let 20. století, dle André Bretona jsou dekalky oknem k nejkrásnějším krajinám a světům (Effenberger 1969: 56–57). Tuš rozlitá na hedvábný papír, pomalu rozpitá a obtisklá na druhý povrch, vytvořila natolik podmanivé nahodilé obrazce, že v básníkově mysli rozehrály celou řadu spontánních básnických obrazů, jež následně využil při psaní Absolutního hrobaře. Sedm z těchto dekalků bylo však natolik svérázných a suverénních, že se ve stejném zápalu pokusil o jejich verbální zpracování. Slovy autora samého jde o „slovní interpretaci“ obrazů, dekalků, které ho vyburcovaly k „aktivnímu a paranoickému myšlení“ (Nezval 2012: 399–400).
Napätie medzi novým a pôvodným: ekfrastická báseň Not my best side
Napätie medzi novým a pôvodným: ekfrastická báseň Not my best side
(The tension between the new and the original: the ekphrastic poem Not my best side)
- Author(s):Veronika Šašalová
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Czech Literature
- Page Range:71-76
- No. of Pages:6
- Keywords:Ursula Fanthorpeová; Czech literature;
- Summary/Abstract:Ursula Fanthorpeová vytvára ekfrastickú báseň Not my best side (Ne zrovna šik, přel. Michal Jareš, 2008) obrazu Sv. Juraj a drak Paola Uccella z doby okolo roku 1470. Obraz v renesančnom štýle zachytáva triumfálny moment z legendy o svätom Jurajovi, drakobijcovi.
Early Sunday Morning. Efrastické básně Johna Stonea a Roye Scheelea
Early Sunday Morning. Efrastické básně Johna Stonea a Roye Scheelea
(Early Sunday Morning. The Ephrastic Poems of John Stone and Roy Scheele)
- Author(s):Adam Vrchlabský
- Language:Czech
- Subject(s):Studies of Literature, Theory of Literature, American Literature
- Page Range:77-83
- No. of Pages:7
- Keywords:American literature; John Stone; Roy Scheele;
- Summary/Abstract:Ve své práci se pokusím analyzovat a porovnat dva ekfrastické texty od básníků Johna Stonea a Roye Scheelea, které reagují na obraz Edwarda Hoppera Early Sunday Morning. Nejprve se budu věnovat obrazu samotnému, dále průchodu vybranými básněmi a konečně srovnání obou básní.
Vybraná literatura k intermediální teorii
Vybraná literatura k intermediální teorii
(Selected literature on the intermedial theory)
- Author(s):Author Not Specified
- Language:Czech
- Subject(s):Bibliography, Studies of Literature, Theory of Literature
- Page Range:84-86
- No. of Pages:3
- Keywords:sources;; theory of literature; intermedial theory;
Not from the stars do I my judgment pluck… Studentsʼ analytical papers on intermediality
Not from the stars do I my judgment pluck… Studentsʼ analytical papers on intermediality
(Not from the stars do I my judgment pluck… Studentsʼ analytical papers on intermediality)
- Author(s):Author Not Specified
- Language:English
- Subject(s):Studies of Literature, Theory of Literature
- Page Range:87-87
- No. of Pages:1
- Summary/Abstract:The volume consists of two parts, one of which comprises analyses of filmic transmediations of Shakespeare’s sonnets (The Sonnet Project, New York Shakespeare Exchange 2013, artistic director Ross Williams), the other analyses of literary ekphrases (by Wisława Szymborska, Ursula Fanthorpe, John Stone and others). It results from an Intermedial studies seminar held within the program Literature and Intercultural Communication at Masaryk University, Brno, in spring semester 2021. The original intention was to test the students’ competence in selecting and employing analytical tools and approaches, such as identifying transmedial structures and media specific means, taking into account genre and authorial poetics, as well as possible differences between the cultural context of literary pretext (or visual pre-representation in case of ekphrases) and the context that the transmediation process and the resulting media product are embedded in. Nevertheless, the students’ efforts led to a number of interesting interpretive outputs backed by further historical inquiry (e.g. into the history of the locations in New York where the films were shot), application of the system of modalities as introduced by Lars Elleström (e.g. while inquiring into the relation of temporality/timelessness in ekphrastic representations), explication of both visual and semantic effects of particular cinematic techniques, and establishing further intertextual relations. The interdisciplinary dimension of the intermedial analyses made it easier to detect the individual aspects of artistic re-interpretations of the original work. Thus, the contributions to the volume display various approaches that fall under two main (and historical in a sense) intermedial methods, that is, literature-centered (introduced by Werner Wolf), which focuses primarily on a semantic analysis of the original text, and literature-oriented (as suggested by Irina Rajewsky), which respects the transmediation as an autonomous representation and observes its relations to the pretext mainly retrospectively; , and even a comparative one, which involves a translinguistic analysis of translations as intercultural and historical transfers. Therefore, we offer our readers a fully fledged scholarly volume on transmediation, including methodological (self)reflections.