Vědecké myšlení o člověku a jeho chování v komunistickém Československu a středovýchodní Evropě
Scientific thinking about man and his behaviour in communist Czechoslovakia and Central Eastern Europe

Summary/Abstract: V posledních letech lze sledovat nárůst zájmu historiků a historiček o dějiny vědeckého myšlení o člověku v prostředí komunistických diktatur ve střední a východní Evropě i v Sovětském svazu. Tento zájem vychází z několika inspiračních zdrojů, které dále rozvíjí: od zkoumání role expertů v moderních a soudobých evropských společnostech přes rozbor vztahu psychologického vědění a (neo)liberálního způsobu vládnutí v západoevropských státech až po komparativní a transnacionální přístupy k dějinám poválečné Evropy. Nové číslo časopisu Historie — Otázky — Problémy si klade za cíl přispět k tomuto rozvíjejícímu se badatelskému směru zvláštním zaměřením na Československo po roce 1948. V tuzemském prostředí navazuje především na práce zabývající se československými expertními komunitami, dějinami genderu a sexuologie. Jedním z předpokladů tohoto badatelského směru je orientace na politické, společenské a kulturní souvislosti fungování věd o člověku. Cílem čísla proto není studovat jednotlivé obory za zdmi nemocnic a kanceláří, ale spíše analyzovat působení vědeckého myšlení v různých sférách socialistického života, jako jsou například vzdělání, sociální péče nebo perzekuce. Takový typ bádání je ovlivněn pracemi Michela Foucaulta, zvláště pak jeho studiem vlivu mocenských vztahů a vědeckého myšlení na utváření člověka jako subjektu v evropských moderních společnostech.

• Details
• Contents