Vzpomínka na Karla Kučeru
Remembering Karel Kučera

Summary/Abstract: V rubrice odborného časopisu, která je věnována žijícím i již nežijícím významným osobnostem v oboru filologie, není moc místa na osobní vzpomínky. V tomto případě je snad možno připustit výjimku. Bohemista a druhým oborem anglista prof. PhDr. Karel Kučera, CSc. (3. 4. 1947 — 8. 12. 2022) k významným osobnostem patří a v ČMF vyšlo několik článků, jichž byl autorem či spoluautorem. Přesto bych se rád zaměřil spíše na pár osobních vzpomínek než na popis jeho akademické dráhy a výčet publikací. To vše lze nalézt v biografických slovnících, jako je Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky (Černý, Holeš, 2008), Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky (Večerka, 2013) a dalších. Z nich kromě jiného jasně vyplyne, že to byl jazykovědec velmi všestranný, který svým působením a prací přemostil klasické období bohemistky (pod J. Běličem a V. Šmilauerem a dalšími) a novou éru budování korpusů a korpusové lingvistiky (jako spolupracovník F. Čermáka a spoluzakladatel Českého národního korpusu). V ÚČNK se zasloužil o zřízení diachronní sekce a do poslední chvíle zde pracoval s týmem mladších kolegů (Martin Stluka a další) na korpusu češtiny 19. století a uvažoval o možných publikačních výstupech (jeho poslední diachronní studií, kterou se mu podařilo dokončit, je článek o formálních variantách předložky k/ke/ku, v němž použil i fejeton Ignáta Herrmanna).

• Details
• Contents