Editorial
Editorial

Summary/Abstract: „Krize“ se stala nejpozději od ekonomického kolapsu v roce 2008 každodenním heslem mediálních a digitálních sdělení (Fenske, Hülk, Schuhen, 2013, s. 7). Informace o globálních hrozbách vzešlých z dalších krizí spojených s klimatickými změnami, koronavirovou nákazou, migrací a válečnými konflikty jsou dnes již všudypřítomné. Povahu současné (post)moderní doby, která si produkuje své vlastní ohrožení, vystihl již v osmdesátých letech 20. století svým konceptem „rizikové společnosti“ sociolog Ulrick Beck. Nová rizika stojí dle Becka mimo schopnost lidského vnímání, zprostředkovatelem jejich výkladu se primárně stává svět vědy (Beck, 2011 [1986], s. 35). S důsledky těchto hrozeb se v poslední době intenzivně vyrovnáváme a v tomto smyslu se pro nás stávají reálnými a „viditelnými“. Aktuálnost těchto společenských otřesů a dynamických změn se stala důvodem, proč bylo téma krize zvoleno pro v tomto roce v pořadí druhé monotematické číslo 13. ročníku odborného časopisu Studia Ethnologica Pragensia (SEP).

• Details
• Contents