Rozhovor s mgr. Marií Stupkovou
Interview with Mariá Stupková by Michaela Munková and Eva Drašarová.
More...We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
Interview with Mariá Stupková by Michaela Munková and Eva Drašarová.
More...
Stať pojednává o archivních souborech vzniklých činností státních orgánů a institucí, které spravují 3. a 4. oddělení Národního archivu, obsahující údaje o vlastnictví nemovitostí i movitostí církví a náboženských společností, jež jsou vhodné pro šetření žádostí předložených Národnímu archivu podle zákona o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z 5. prosince 2012 č. 428/2012 Sb. Jde především o nemovitý majetek součástí, uskupení a institucí hlásících se ke katolické církvi, a to proto, že tato církev měla v českých zemích jak největší počet věřících, tak i největší objem nemovitého majetku. Na nemovitý majetek jiných církevních uskupení a náboženských společností bude průběžně upozorněno.
More...
Národní archiv buduje trpělivě vztahy s veřejností. Na důvěře občanů jsou založeny mnohé jeho úspěchy a v první řadě to platí pro oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek (6. oddělení), které získává k trvalému uložení osobní archivy význačných osobností politického a společenského života, archivy politických stran, spolků a dalších institucí. I v podmínkách, kdy ubývá fi nančních prostředků na některé oblasti provozu archivu a dochází k propouštění pracovníků, se podařilo v roce 2012 připravit potřikrát zajímavá setkání s příznivci Národního archivu. V prvních dvou případech byl zván obvyklý okruh tuzemských přátel archivu, při třetí akci jsme mohli přivítat zástupce zahraničních Čechů a představitele krajanských organizací, z nichž mnozí v minulosti přispěli k předání českých archiválií ze zahraničí do Národního archivu nebo k jejich záchraně v zemi působení.
More...
Národní program ochranného reformátování a digitálního zpřístupňování bohemikálních dokumentů, ohrožených totálním rozpadem kyselého dřevitého papíru plní své cíle od roku 1992. V počátcích byly aktivity zaměřené vedle vlastního mikrosnímkování a digitalizace ohrožených dokumentů především na vybudování moderních mikrografi ckých pracovišť a v neposlední řadě stanovení všech nutných standardů komplexního reformátování pro dosažení maximálně možné kvality všech výstupů na úrovni rozsáhlého národního projektu, který dnes svým významem a rozsahem přesahuje hranice České republiky.
More...
Již od konce 50. let 20. století konstatovali významní archiváři v řadě zemí zásadní proměnu archivnictví a archivů samotných v důsledku společenských změn, od 70. let stále výraznější také pod vlivem rozvoje informačních technologií a s tím spojených nových rysů spisové služby i samotných archiválií. Jako potenciální archiválie vznikají ve veřejné správě také informační systémy, často využívané nejen jedním úřadem a jeho regionálními pracovišti, ale i několika institucemi případně náležejícími k více oborům veřejné správy najednou. Navíc se na vzniku těchto informačních systémů mnohdy podílejí i zahraniční úřady a mezinárodní instituce (příkladem jsou rozsáhlé databáze, jejichž spolutvůrcem je Český hydrometeorologický ústav). Bude proto stále obtížnější u těchto archiválií vymezovat samostatné archivní fondy podle původců z hlediska tradičně pojímaného provenienčního principu.
More...
Jen stěží bychom hledali mezi činnostmi oblastních archivů činnost pestřejší, odpovědnější, časově i fyzicky náročnější, zato však zajímavější a v poslední době tak dynamicky se vyvíjející. Za posledních dvacet let se toho mnoho změnilo a je nejvyšší čas vše podstatné zachytit, aby „na nikoho a na nic nebylo zapomenuto“.
More...
V řadě evropských států působí dvoukomorové parlamenty, které vycházejí z různých tradic a disponují různými pravomocemi. Mezi země s federativním uspořádáním, které se mohou pochlubit demokratickou tradicí a jejichž zástupci zasedají ve dvoukomorovém parlamentu, náleží Německo, Rakousko, Belgie a Švýcarsko. Tradiční konstituční monarchie je jedním z důvodů existence druhých komor v unitárních státech jako Velká Británie a Nizozemí.
More...
Předchůdkyně dnešní AV ČR, Československá akademie věd a umění (1952–1992) převzala činnost několika původních význačných vědeckých institucí: Královské české společnosti nauk (1784–1952), České akademie věd a umění (1890–1952), Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění (1907–1953), Masarykovy akademie práce (1920–1952), Československé národní rady badatelské (1924–1952) a Ústředí vědeckých pracovníků (1949–1953). Vzhledem k tomu, že Archiv AV ČR spravuje původní registratury výše uvedených institucí, sluší se stručně zmínit historii archivů a spisoven těch nejvýznamnějších z nich.
More...
Archiv Univerzity Karlovy představuje mezi domácími archivy vysokých škol, potažmo archivy specializovanými výjimku svou dlouhou tradicí, byť nelze ani zdaleka hovořit o přímé kontinuitě mezi středověkou klenotnicí a centralizovanou formou péče o univerzitní písemnosti, kterou přineslo 20. století. Osudy univerzi tního archivu byly zásadním způsobem ovlivňovány společenskými a politickými otřesy a z nich často plynoucími proměnami pražské almae matris. Jejich důsledkem byly změny kompetencí ve vztahu k archivu, fyzické přesuny archiválií a v nejhorších případech i jejich ztráta.
More...
Počátky moderního průmyslu u nás se datují od konce osmnáctého století. Další půlstoletí byl reprezentován převážně německými podnikateli. Až kolem poloviny 19. století se připojují i Češi a také české finanční podniky, zejména záložny.1 V západních Čechách vznikaly podniky, jejichž doklady jsou dnes v péči SOA v Plzni, zpravidla na přelomu 19. a 20. století, v některých případech i dříve, a lze je rozdělit na dvě skupiny: Tu první tvoří představitelé rozvíjejícího se průmyslu v Plzni a jejím okolí, kde zůstaly zachovány doklady z činnosti především podniků velkých (těžební, kovozpracující průmysl, železniční doprava, výroba piva) a několik velkých původců i ze širšího okolí (např. Solo Sušice, Kdyňská přádelna, Nejdecká česárna vlny, chebské bicykly, chemické podniky v Kaznějově a Sokolově aj.).
More...
Státní okresní archiv Zlín navázal koncem 70. let minulého století styky s okresním archivem ve slovenských Topoľčanech. Pravidelné vzájemné kontakty se udržovaly až do konce 90. let, kdy jejich intenzita začala postupně klesat. Znovuoživit se je podařilo v roce 2009 a od té doby se zlínští a topoľčanští archiváři vždy jednou ročně opět setkávají. Jedním z témat při těchto setkáních jsou zkušenosti z oblasti předarchivní péče, kde mají oba archivy obdobné postavení.
More...
V tomto příspěvku se pokusím zachytit stav předarchivní péče u kulturních institucí, především divadel, které spadají do péče Archivu hlavního města Prahy (dále jen AHMP). Mezi těmito subjekty vznikla v uplynulém období zajímavá situace. Vlivem různých transformačních procesů se část těchto organizací dostala do kategorie soukromoprávních původců. AHMP, konkrétně oddělení fondů městských podniků, institucí a fyzických osob, se snaží, aby dokumenty vysoké historické a kulturní hodnoty, přešly v co největší možné míře do správy výše uvedeného oddělení v rámci AHMP. Pokud to z provozních důvodů nelze, je snahou získat tyto alespoň ve formě digitální. Postup získání těchto dokumentů je nutný v široké spolupráci s pracovníky těchto organizací, které je třeba neustále přesvědčovat o poslání a funkci archivu. Cílem příspěvku je představit práci oddělení fondů městských podniků, institucí a fyzických osob v této oblasti za období posledních cca 8 let. Stěžejní období, které je sledováno o mnoho více, je časový úsek po roce 2005, respektive po nabytí platnosti novely zákona číslo 499/2004 Sb., jak vyplývá z pozdějších změn.
More...
Archiv České národní banky spravuje archivní fondy, jejichž původci jsou nacionálně české bankovní instituce. Jejich stále rostoucí využívání nejen jejich právní nástupkyní, Českou národní bankou, ale i badatelskou veřejností je dáno klíčovým postavením těchto ústavů v českém a československém hospodářství ale i celé společnosti. Důvod vysoké relevance jejich dokumentů tkví mimo jiné i v kvalitě spisové a archivní služby, která se v nich uplatňovala a v osobním přístupu osob, jež se podílely na jejich utváření. Příspěvek se zaměřuje na to jaké postavení a význam měla spisová služba a archivnictví v českých bankovních ústavech (centrálních, obchodních akciových a státních) v průběhu let 1918 až 2006 a tomu jaké byly její legislativní základy. Věnuje se přitom zejména bankovním institucím, které byly právními předchůdci České národní banky a nabízí srovnání praktického provádění a organizačního zařazení spisové služby a archivnictví v jednotlivých bankovních institucích s představami soudobých teoretiků o jejich funkci v bankovní praxi.
More...
Činnost archivů a archivářů v oblasti předarchivní péče zásadním způsobem ovlivňuje podobu archivních fondů a spoluurčuje možnosti jejich budoucího využívání. Důležitý metodický problém, kterému je třeba se odpovědně věnovat, představuje v této souvislosti zvláště stanovení vhodných kritérií pro posuzování hodnoty dokumentů. Následující text si klade za cíl popsat hlavní zásady předarchivní péče u veřejnoprávních původců v Polsku a analyzovat pravidla, kterými se řídí výběr archiválií.
More...
V následujících řádcích se chci pokusit shrnout vzpomínky na padesát let předarchivní péče (v 60. letech se ještě používal pojem „skartace“) ve Státním ústředním archivu v Praze, dnes Národním archivu. Poněvadž již k tomuto tématu vyšel v roce 2004 příspěvek Bohumíra Broma,1 soustředím se spíše na skutečnosti v něm nezachycené nebo na doplnění uvedených faktů podle vlastních zkušeností. Přirozeně s tím, že ne vždy budou podána zcela přesně. Vycházím z podkladů, které nebyly publikovány – různé zprávy a průzkumy, záznamy z jednání a podkladové materiály oddělení předarchivní péče. Domnívám se, že se takto uchovají některé informace, které by možná mohly být jinak zapomenuty.
More...
This volume of journal of National Archives in Prague is an attempt to restore the tradition of editing of monograph conceived volumes. National Archives was inspired to this „experiment“ by several foreign journal in field of archival science, above all by french La Gazette des Archives. As a initial attempt was chosen topic „Records Management and Pre-archival care“. We believe, this issue is very dynamic, interdisciplinary and also with theoretical and practical bases. This volume contains a total of 18 studies, further divided into four parts: general studies, case studies to home and foreign issues and reflections and memories.
More...
V roce 2011 bylo v Národním archivu dokončeno zpracování osobního fondu novináře a politika Viléma Nového. Vilém Nový pocházel z Jihlavy, kde se narodil 16. 5. 1904 jako prvorozené dítě Gustava Nového a jeho manželky Marie, rozené Kubíčkové. V r. 1918 ukončil školní docházku a nastoupil jako sazeč v jihlavské tiskárně v Židovské ulici, později v agrárním koncernu Novina. V jihlavských tiskárnách pracoval až do r. 1925. V r. 1927 se V. Nový oženil s Miladou Laštovičkovou, v r. 1928 se jim v Jihlavě narodila prvorozená dcera Kamila, která vyrůstala do šesti let v péči svojí babičky v Jihlavě, neboť otec s matkou byli neustále zaměstnáni politickou prací. V r. 1934 se rodina V. Nového přestěhovala v souvislosti sjeho politickou a pracovní činností do Prahy.
More...
Review of: Zachová, Irena – Petr, Stanislav: Soupis sbírky rukopisů bývalého Františkova muzea v Brně. Studie o rukopisech, monographia, Sv. XIV. Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha 2010, XCIV + 768 s.
More...
In this article are edited nine records about personal or telephonical calls between Edvard Beneš, Foreign Minister and later President of Czechoslovakia, and Hubert Ripka, žurnalist and later an important National Socialist Party politician. Contact between both men can be traced from early 1920s.
More...
„V bolesti se vzdávám toho, co mně bylo nejdražší, toho pro což měl můj život cenu. ... ať je zachráněna Toskána díky mé oběti, ona ví, že jsem ji miloval až do konce.“ Tato slova napsal v závěru svých pamětí, vytvořených na zámku Brandýs nad Labem v letech 1860–1868, poslední vládnoucí toskánský velkovévoda z habsbursko-lotrinského rodu Leopold II., který svou abdikací dne 21. července 1859 ukončil víc jak jedno století trvající vládu sekundogenitury habsburského arcidomu v italském Toskánsku. Leopoldova slova plně vystihují nejen jeho osobní vyznání, ale i vřelý vztah jednotlivých členů habsbursko-lotrinské pobočné větve k Toskánskému velkovévodství, tak složitě získaném Františkem Štěpánem Lotrinským v roce 1737. O to bylo pro všechny představitele této rodové linie těžší vyrovnat se se ztrátou Toskánska, ztraceném sjednocovacím procesem na Apeninském poloostrově a s konstituováním sjednoceného Italského království, vyhlášeném v březnu 1861, jak se o tom mohou badatelé přesvědčit v písemnostech Rodinného archivu toskánských Habsburků.
More...