Marta Chromá: Právní překlad v teorii a praxi. Nový Občanský Zákoník
review of: Marta Chromá: Právní překlad v teorii a praxi. nový občanský zákoník, Praha: Karolinum, Univerzita Karlova v Praze, 2014, 270 pp. ISBN 978-80-246-2861-6
More...We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
review of: Marta Chromá: Právní překlad v teorii a praxi. nový občanský zákoník, Praha: Karolinum, Univerzita Karlova v Praze, 2014, 270 pp. ISBN 978-80-246-2861-6
More...
review of: Wolfgang Fleischer, Irmhild Barz: Wortbildung der deutschen Gegenwartssprache. 4. Auflage, völlig neu bearbeitet von Irmhild Barz und Marianne Schröder Berlin/Boston: Walter De Gruyter GmbH & Co. KGG, Berlin/Boston, 2012, 484 pp. ISBN 978-3-11-025663-5 e-ISBN 978-3-11-025665-9
More...
review of: Iva Svobodová: Morfologie současného Portugalského Jazyka I. // Morfologie současného Portugalského Jazyka II. // Sintaxe da língua portuguesa Brno: Masarykova univerzita, 2014, 200 s., 199 s., 137 s. ISBN 978-80-210-7007-3 ISBN 978-80-210-7041-7 ISBN 978-80-210-7026-4
More...
review of: Dušková, I. (2015): From Syntax to Text: The Janus Face of Functional Sentence Perspective and Intra- and Interlingual Study of English, Prague: Karolinum Press, 388 pp ISBN 978-80-246-2879-0
More...
review of: María José Domínguez Vázquez — Ludwig M. Eichinger (eds.): Valenz im Fokus. Grammatische und Lexikografische Studien. Festschrift für Jacqueline Kubczak, Mannheim: Institut für Deutsche Sprache, 2015, 295 pp. ISBN 978-3-937241-49-4
More...
Neologismus; okazion Dvoudílný soubor statí Jarmily Tárnyikové výstižně nazvaný Bridging Linguistic Theories and Language Use a vydaný Palackého univerzitou v roce 2019 představuje autorku, která je bezesporu výraznou osobností ve vědecké oblasti lingvistiky a anglistiky, ze dvou stěžejních úhlů pohledu: jednak jako pečlivého pozorovatele a posuzovatele toho, jak mluvčí používá jazykových prostředků, a to s velmi detailním rozlišením jemných významových odstínů, jednak jako badatelku, která dovede se stejně pozorným zaujetím analyzovat vybrané kategorie jazykového systému. Přitom důsledně vychází ze strukturního přístupu tzv. Pražské lingvistické školy s jejím důrazem na fungování jazyka. Jako přední česká anglistka je také věrna další zásadě této školy, totiž komparativnímu pohledu. Její specializace ji vede ke kompetentnímu srovnání češtiny s angličtinou. Hluboké znalosti anglického jazykového systému spolu s využitím moderních metod, jako jsou počítačové korpusy a jejich pozorné vyhodnocování, prof. J. Tárnyikové umožnilo být v těsném kontaktu s vývojem oboru v zahraničí. Autorka obezřetně navazuje na své učitele domácí, jako byl prof. Ivan Poldauf, či badatele zahraniční, jako byl prof. M. A. K. Halliday, ale její vlastní řešení prokazují originální vhled do dané problematiky a dosahují originálních výsledků.alismus; slovní zásoba; Tunisko; francouzština
More...
Jazyková variabilita je inherentním rysem jazyka, který prostupuje řadu oblastí jazykového zkoumání. Již od sedmdesátých let poukazují někteří badatelé na to, žežádný mluvčí nemluví ve všech situacích stejně a variabilita jazykových rysů (a dálepak i textů) je podmíněna situačně a funkčně (např. Halliday — Hasan, 1976; Hymes, 1974). Mluvčí musí při formulaci textu činit rozhodnutí, která jsou podmíněnafunkcí textu, tématem, vztahem mezi mluvčím a adresátem, mírou interakce a situačním zakotvením projevu či textu. Metodu, která umožňuje rozplést tuto souvztažnost a jazykovou komplexitu, definoval a poprvé aplikoval Douglas Biber ve své studiiVariation in Speech and Writing (Biber, 1988) a posléze ji využil v mnoha dalších výzkumných projektech. Jeho badatelská práce se stala vzorem a inspirací i pro autorský tým této publikace. Autoři si kladou za cíl empiricky a metodicky rozšířit popisvariability v češtině a vyvinout vůbec první multidimenzionální model slovanskéhojazyka. Jejich monografie přehledně shrnuje postup při vývoji daného modelu a definici registrů češtiny a dále popisuje uplatnění modelu v aplikovaném výzkumu. Publikace je rozdělena do sedmi kapitol, je opatřena přílohou se soupisem výraznýchrysů v jednotlivých dimenzích, seznamem použitých rysů a seznamy pro operacionalizaci rysů a jmenným rejstříkem.
More...
Triangulace — tedy zkoumání téhož jevu různými metodami, různými výzkumníky, s využitím různých zdrojů dat nebo teoretických modelů — se uplatňuje zejména ve společenských vědách, obvykle jako prostředek, který ověřuje validitu určité výzkumné metody.
More...
K poznání vývoje lékařské terminologie nově přispěl Antonín Doležal1 svou příručkou Anatomický slovník, který s podtitulem Původ a význam anatomické terminologie vyšel roku 2018. Vedle vlastního slovníku (s. 30–173) kniha obsahuje užitečné úvodní kapitoly, kde se nastiňují základní otázky lékařské terminologie, formulované lékařem na základě celoživotní empirie.
More...
Kontrastivní studium jazyků má v moderní lingvistice celou řadu podob, od striktně teoretických (korpusová lingvistika atd.) až po spíše prakticky orientované (didakticky laděné práce zaměřené takřka výhradně na výuku jednoho jazyka na základě jazyka druhého). Ve středoevropském prostoru bylo srovnávání jazyků vždy významným tématem, což jistě platí i pro českou lingvistiku. I zde se obvykle uplatňuje princip nestejného přístupu k oběma jazykům: drobné i rozsáhlejší studie jsou většinou zaměřeny na důkladný popis vlastností jednoho jazyka, ten druhý — obvykle mateřský jazyk autora textu nebo potenciálního publika — slouží jako reference, jež má mj. pomoci lépe pochopit strukturu a fungování prvního, tj. cizího jazyka. V češtině tak disponujeme celou řadou dílčích studií tohoto typu, pro mnoho jazyků máme dokonce i obsáhlou gramatiku, usilující o relativně úplný popis daného jazyka s přihlédnutím k češtině, srov. v tomto směru zejména Mluvnici současné angličtiny na pozadí češtiny (Dušková et al., 1988; revidovaná vydání dále z let 1990, 1994, 2003 a 2012), Mluvnici současné němčiny (Povejšil, 1987; další vydání z let 1992 a 1994), Česko- -německou srovnávací gramatiku (Štícha, 2003 a 2015) a Mluvnici současné španělštiny (Zavadil — Čermák, 2010). Obsáhlejších cizojazyčných gramatik češtiny, založených na srovnání s angličtinou, němčinou, francouzštinou apod., existuje z pochopitelných důvodů méně, srov. v tomto směru např. sérii praktických učebnic Chcete mluvit česky autorek Remediosová — Čechová vydávaných v nakladatelství Harry Putz, které mají vydání adaptovaná na největší evropské i mimoevropské jazyky. Pro komplexní přehled problematiky výuky češtiny jako cizího jazyka srov. také Hrdlička (2010).
More...
Francouzské nakladatelství Lambert-Lucas vydalo na samém sklonku roku 2019 v kolekci La Lexicothèque knihu s názvem Comprendre la néologie. Conceptions, analyses, emplois, jejímž autorem je renomovaný francouzský lingvista Jean-François Sablayrolles, zakladatel moderního pojetí neologie — toto označení si zaslouží zejména díky své knize La néologie en français contemporain : examen du concept et analyse de productions néologiques récentes (Sablayrolles, 2000), jež je pro výzkum neologie přelomová.
More...
Portugalština spolu se španělštinou, katalánštinou a galicijštinou spadá mezi západní románské jazyky, tedy do iberorománské větve indoevropských jazyků. Jako jazyk historické námořní velmoci se rozšířila do pěti kontinentů a v současné době je dominantním jazykem jižní polokoule. Je úřední řečí devíti zemí. Kromě Portugalska se jí hovoří i v bývalých portugalských koloniích, tedy v Brazílii, v Guineji-Bissau, v Angole, na Kapverdách, v Mosambiku, ve Svatém Tomáši a Princově ostrovu a ve Východním Timoru, a také v Macau, které patřilo pod portugalskou správu až do roku 1999. CPLP (Comunidade dos Países da Língua Portuguesa — Společenství portugalsky mluvících zemí) udělila členství také Rovníkové Guineji, což však vyvolalo řadu negativních reakcí. Lusofonie zabírá 7,4 % celkové pevniny (podle ISCTE — Instituto Universitário de Lisboa), a tak není překvapující, že portugalský jazyk patří mezi prvních deset ekonomicky nejperspektivnějších jazyků z hlediska využití v rámci Evropské unie.
More...