K jubileu emeritního profesora Právnické fakulty Masarykovy univerzity Petra Hajna
Pane profesore, do budoucna Vám přeji hlavně zdraví. Protože tvůrčí úspěchy Vám přát nemusím. Ty budou, protože ty k Vám nedílně patřily a patří.
More...We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
Pane profesore, do budoucna Vám přeji hlavně zdraví. Protože tvůrčí úspěchy Vám přát nemusím. Ty budou, protože ty k Vám nedílně patřily a patří.
More...
Sotva začal školní rok a už mám příběh ze základní školy jedné z mých dcer. Hodina výtvarné výchovy, kresba, zadání znělo „namalujte yettiho“. Děti celou hodinu malovaly a na konci učitelka procházela mezi lavicemi a nekompromisně hodnotila jednotlivé výkresy. Obvykle známkuje přísně a ani ten den neměl být výjimkou. U jednoho kluka byla ale obzvláště nespokojená: natolik, že jeho výkres roztrhala. Se zdůvodněním, že „takto yetti nevypadá“.
More...
Zvláštní číslo Časopisu pro právní vědu a praxi je propojeno s Letní školou katedry dějin státu a práva 2013 s podtitulem „Konflikty, spory a jejich řešení v proměnách věků.“ Pojem konfliktu či sporu můžeme chápat i z hlediska práva různě.
More...
Středověký koncept přednášek, na kterých si posluchači přepisují skoro dvě hodiny trvající souvislý a konzistentní projev do nějakého vlastního textu, byl pro mě nepochopitelný už za dob mého studia. Pokud jako učitelé studentům vytýkáme, že neumí udržet pozornost, máme pravdu. To, že k tomu notně přispíváme zastaralým konceptem přednášení, ale sami nevidíme – nejsme to snad my, kdo neumí přitáhnout a udržet pozornost posluchačů?
More...
Můj syn si ve svých pěti letech sepsal „Pravidla“. Ze svých dosavadních životních zkušeností, jakož i z (vědomé i nevědomé) snahy rodičů a společnosti o výchovu, dovodil pro sebe tři krátké zákazy: „nekrást“, „nedělat blbosťi“ a záhadně znějící „ne na pokladnu všechni ci“. S vědomím, že existují i další „pravidla“, která ještě objeví v budoucnu, rezervoval pro ně ve svém soukromém žebříčku dalších sedm položek.
More...
Co kritizujeme, to jsme obvykle sami provedli, anebo se to provést chystáme. Tolikrát jsem napsal věty jako „v praxi se někdy setkáme i s názorem…“, nebo „narazíme však i na opačné mínění, jehož podstatu lze stručně podat takto: …“, případně „alternativní koncepty, které se někdy objevují v odborné literatuře, nepovažuji za obhajitelné, neboť…“ – a neuvedl jsem přitom, kde a u koho jsem se s tím odmítaným názorem skutečně setkal. Nedělal jsem to / nedělám to jenom já. Na podobné věty v (nejen právnických) odborných článcích narazíme tak často, že nás ten narativ vítězů a poražených nezaráží. Obvykle po něm prostě čekáme kritiku a odmítnutí „opačného názoru“.
More...
V buchlovských kopcích jste si možná všimli nápisu u cesty: Dršťková Koleno. Neumělý, ručně vyvedený text asi nevstoupí do dějin marketingu, ale já bych jeho efekt nepodceňoval. Projíždějícím sděluje nejen dvě zásadní položky z menu té restaurace (či spíše stánku? – nikdy jsem tam nebyl), ale grafika „billboardu“ a jeho umístění, jakož celá ta neumělá lapidárnost perfektně sdělují, co může návštěvník očekávat (a co naopak nedostane). Při volbě názvu odborného příspěvku se nám něco takového povede jen málokdy, jistě také proto, že předmět konzumace je diametrálně odlišný.
More...
Souzení je náročná disciplína a souzení na vrcholných soudech ještě více. Soudci a soudkyně vrcholných soudů totiž musí reagovat na konkrétní příběhy či osudy jednotlivců, řešit systémové problémy, na něž tyto osudy nezřídka poukazují, a při tom respektovat a rozvíjet právní řád, v němž se pohybuji. Každým svým rozhodnutím též bojují o legitimitu práva, právního státu i jednotlivých soudů, ale i o to, aby jejich země nebo Evropa byly o něco lepším místem. Současně však musí dávat pozor, aby jim to všechno nestouplo do hlavy a aby byli dostatečně sebekritičtí a pokorní. Ze všech těchto důvodů je jedním z důležitých úkolů právnické akademie, aby jim nastavovala adekvátní zrcadlo. Soudy jsou hlídači dodržování lidských práv i limitů pro výkon veřejné moci – a tak se nabízí otázka: Kdo hlídá tyto hlídače? Jedním z hlídačů je již zmíněná akademická kritika. Pro obecné soudy je pak hlídačem jejich odvolací či dovolací soud nebo Ústavní soud. I ten však má dalšího hlídače, Evropský soud pro lidská práva, který bdí nad jeho chybami, ale také přináší příklady dobré praxe, jak rozhodovat. Velkou inspirací je též optika řešení právních problémů, kterou ESLP nabízí, tedy vyprávění konkrétního lidského příběhu a současně srozumitelné nástroje – testy a doktríny, které nabízejí algoritmy intelektuálních postupů při hodnocení chování státu v těchto příbězích.
More...
Při hodnocení vědy a výzkumu našich univerzit se zohledňuje mimo jiné i „společenská relevance“ základního výzkumu. Cílem hodnocení podle tohoto kritéria je posouzení „aplikačního potenciálu výsledku“. Dle vládní metodiky se společenskou relevancí rozumí „vliv/změna/přínos, a to v oblastech mimo akademickou sféru: ekonomika, společnost, kultura, veřejná správa/služby, zdraví, životní prostředí, kvalita života.“ V kategorii „společenská relevance“ právnických výzkumných výsledků mám jednoho favorita.
More...
Čechov napsal (parafrázuji): když se na začátku povídky zaklepává do zdi hřebík, musí se na něm na konci někdo oběsit. Tento morbidní příměr užívám, když se snažím studenty navést k tomu, aby ze své diplomové práce vypustili zbytečné pasáže – a vytáhli tak ze zdí všechny ty zapomenuté neúčelné „hřebíky“.
More...
Zmiana na stanowisku redaktora naczelnego „Studiów Ełckich” nastąpiła 1 stycznia 2019 r. Wraz z końcem 2018 r. zakończyła się trzy letnia kadencja redaktora ks. dr. Tomasza Kopiczko, po którym funkcję tę objął ks. dr Marcin Sieńkowski. Poniżej zostały uwzględnione najważniejsze działania redakcyjne związane z prowadzeniem i rozwijaniem czasopisma w okresie trzech lat (2019-2021). Dane tego rodzaju przedstawiono w kluczu chronologicznym.
More...
Manche europäischen Länder verzeichnen in den letzten Jahren einen bedenklichen Rechtsruck. Für viele von ihnen, insbesondere im mittel/osteuropäischen Bereich, gilt in zunehmendem Maße, was man mit sichtlichem Unbehagen in Deutschland registriert: eine Konjunktur völkischen, eine Renaissance ‚rechten‘ Denkens, das Auf kommen antiliberaler und antidemokratischer Demagogen, die eine ‚rechte‘ Nation herbeisehnen.
More...