We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
Группа славистов, работающая в институтах АН ЧР и на кафедрах пражского Карлова университета, решила основать международное научное периодическое издание - "ROSSICA. Научные исследования по русистике, украинистике и белорусистикё\ которое будет заниматься проблемами литературы, языка и культуры восточнославянских народов. К этому шагу их побудил ряд причин и, прежде всего, современная ситуация, в которой находятся русистика, украинистика и белорусистика. Серьезные экономические и организационные трудности, которые сопровождают масштабную трансформацию общества, во многом осложняют реализацию возможностей, открывшихся перед учеными, особенно, когда речь заходит о публикации результатов научных исследований. В этой связи инициаторы журнала видят его главную цель, по крайней мере, на ближайшее будущее, в том, чтобы предоставить русистам, украинистам и белорусистам посткоммунистических стран, прежде всего, России, Украины и Белоруси, оптимальную возможность опубликовать результаты их труда. При этом мы расчитываем, конечно, на интенсивное авторское сотрудничество с нами ученых всех других стран. Мы надеемся, что со временем "ROSSICA" станет признанным периодическим изданием с участием самого широкого научного сообщества, исследовательской платформой, на которой будут обсуждаться и рассматриваться с самых разных точек зрения ключевые проблемы одной из основных ветвей современной славистики, и не только на уровне традиционных филологических дисциплин, какими являются литературоведение и лингвистика.
More...
Mit dem vorliegenden Heft wird der im letzten Jahrgang eingeleitete Verlagswechsel abgeschlossen: die brücken werden von nun an vom Verlag der Philosophischen Fa kultät der Karls Universität herausgegeben und vertrieben. Wir freuen uns über die unserer Zeitschrift damit gewährte Unterstützung und hoffen, dass sie auch künftig ein lebhaftes Interesse seitens der germanistisch sowie germanobohemistisch in teressierten Leser und Beiträger genießen wird. Informationen über die aktuellen Abonnementsbedingungen finden Sie am Schluss dieses Hefts.
More...
Studium vztahů šlechty a měst náleží již od počátků moderní historiografie mezi velká témata hospodářských, sociálních i politických dějin. Jedním z mezníků v těchto vztazích bylo uzavření tzv. Svatováclavské smlouvy, které zakončilo sérii konfliktů mezi oběma stranami. Zatímco šlechta musela městům přiznat právo hlasu na zemském sněmu, města ustoupila šlechtě na poli hospodářsky výdělečných činností (mimo jiné i vaření piva). Jako připomínku 500 let od uzavření Svatováclavské smlouvy roku 1517 uspořádal Ústav českých dějin společně s Ústavem světových dějin pod záštitou Centra pro studium středověku při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 26. září 2017 na půdě FF UK v Praze jednodenní studentské kolokvium. Jeho náplň dalece překročila období počátku 16. století a provedla posluchače obdobím středověku nejen českých zemí, ale i v širším evropském kontextu. Právě tímto setkáním bylo inspirováno toto monotematické číslo časopisu Historie — Otázky — Problémy.
More...
Česká společnost se postupně vymaňuje ze sevření koronavirové nákazy a rozvolňování přísných omezení vrací obyvatele k činnostem a životu, které v posledním roce postrádali. Zejména chci zdůraznit návrat k sociálním kontaktům ne-virtuálního typu, které podle průzkumů většině lidí chyběly a jejichž redukcí trpěli. Blízká budoucnost také ukáže, nakolik přesun vzdělávacích, sociálních a volnočasových aktivit do virtuálního prostoru prohloubil již existující rozdíly mezi sociálními skupinami, a nakolik právě ti sociálně nejslabší a nejzranitelnější zvládli či spíše nezvládli život online. Na sociální práci čeká další, neplánovaná agenda, a tou je analýza a vypořádání se se sociálními důsledky pandemie. Je na to obor připraven, vybaven kompetencemi a silným mandátem? Řečnickou otázkou uvádím text docenta Matouška, který pod názvem Oborové výzvy nastavuje zrcadlo oboru sociální práce způsobem téměř surovým. Po více než třiceti letech od uvedení oboru na vysoké školy je v praxi jeho status v mnoha ohledech spíše nízký, hlas oboru ve veřejném prostoru a veřejných politikách je nezřetelný a sami sociální pracovníci, jak se zdá, si nejsou jisti, kým vlastně jsou. Podobné téma, i když osobně laděné, představuje Víškovo 70 nevyžádaných rad do práce a do života. Autor shrnuje svoje klíčové profesní zkušenosti z několika dekád v administrativním aparátu sociální správy i jinde, a místy vskutku zábavně glosuje dlouhé období a vtahuje čtenáře do světa generace, která prožila dramatické společenské i oborové změny.
More...
Im allgemeinen Sprachgebrauch bezeichnet ‚Übersetzung‘ die „Übertragung der Bedeutung eines fixierten Textes in einer Ausgangssprache in eine Zielsprache“.1 Alle modernen Übersetzungstheorien gehen, mehr oder weniger weit, über dieses Begriffsverständnis hinaus. Sie thematisieren auf unterschiedliche Art und Weise auch das, was die Eigenart der Übersetzung, ihre Differenz gegenüber dem Original, ausmacht. Während sich aber Translatologen letztendlich aus verständlichen Gründen an dem Verstehen beim Übersetzungsprozess orientieren, konzentrieren sich Kultur wissenschaftler seit mehreren Jahrzehnten auf das produktive Nichtverstehen, also darauf, was in der Übersetzung über die bloße Kommunikation hinausgeht und als ihre kulturbildende Funktion bezeichnet werden kann. Vladimír Macura (1945–1999) gilt als einer der Vorläufer dieser kulturwissenschaftlichen Ansätze, die später von Bachmann Medick als „translational turn“ benannt wurden (Bachmann Medick 2007: 239–284).
More...
Když jsem v roce 1993 začal na Filozofické fakultě UK navštěvovat Úvod do studia historie, ukázal nám prof. Robert Kvaček, jak si máme vytvářet zápisky z odborné literatury. Měli jsme si vystřihávat papíry ve formátu kartotéky do krabice od bot a psát si na stroji výpisky a základní údaje o přečtené knize. Na stroji jsem napsal i svou první seminární práci. Druhá vznikala již v textovém procesoru Text602. Patřil jsem mezi několik šťastlivců, kterým rodiče za značnou sumu pořídili laptop. Nedávno na mě při úklidu vypadla kartotéka i vybledlá kopie strojopisu první seminárky. Zapůsobily na mě jako předměty z jiného, vzdáleného světa. Překvapilo mě, jak radikálním způsobem technologické inovace změnily způsoby práce historika.
More...
V očekávání adventu, času zklidnění, zpomalení a očekávání něčeho nového přicházíme s druhým číslem časopisu v tomto roce. Ač je adventní čas už na dohled, je situace ve společnosti spíše znepokojivá, budou letos Vánoce poskvrněny skličujícími okolnostmi kolem epidemie covidu? Bude řada lidí sevřena v základních životních potřebách kvůli energetické krizi a růstu nákladů na energie? Jaká bude situace po parlamentních volbách do Poslanecké sněmovny? A vstoupíme do nového roku s rozpočtovým provizoriem, které ohrožuje chod státu? Tyto a další otázky trápí nejen odborníky, ale velmi silně dopadají na ty nejohroženější skupiny obyvatel, na jejich bazální jistoty. A tak ani v adventu nezůstává společenské dění na spodním okraji v klidu. Proto i sociální práce pulzuje, a to nejen v praxi, ale i v systémech a teoriích. Přehled vývoje profese sociální práce nám přináší recenzovaný příspěvek kolektivu předních oborových autorů (O. Matoušek, T. Matulayová, P. Navrátil, H. Pazlarová) s názvem „Stav profesionalizace sociální práce ve vybraných evropských zemích“. Budiž nám inspirací při stanovení vizí pro sociální práci v následujících společenských výzvách. Dalším recenzovaným příspěvkem je naopak prakticky laděný výbor z disertační práce Kateřiny Hejnové, který nás seznamuje s praxí v sociálně právní ochraně, přesně ho popisuje jeho titul „Praxe oddělení sociálně právní ochrany dětí při řešení rodičovských sporů“
More...
Der deutsch -tschechische Sprachkontakt und Sprachkonflikt sowie die Fragen der deutsch -tschechischen Mehrsprachigkeit wurden vielfältig untersucht, interpretiert und enzyklopädisch verdichtet. Das trifft sowohl für die Diachronie und die Fragen der materiellen (lexikalischen) und strukturellen Entlehnungen, die sich mit Varietäten verbinden, als auch für die Synchronie zu. Die soziolinguistischen Fragestellungen nach dem Typus des Sprachkontaktraums oder gar der Sprachpolitik und des Sprachmanagements stehen den psycholinguistischen Fragestellungen gegenüber bzw. verknüpfen sich mit diesen im Kontext der Untersuchung von Sprachbiografien, wie man ihnen zum Beispiel im Zusammenhang mit Bedřich/Friedrich Smetana, Franz Kafka oder „unseren Deutschen“ begegnen kann. Egodokumente und sprachbiographische Interviews sind dabei genauso von Interesse wie die sprachliche Interaktion in multinationalen Unternehmen mit Konzernsitz in deutschsprachigen Ländern, die in der Tschechischen Republik aktiv sind.
More...
Nacházíme se jakožto společnost v nelehkých časech. Ještě jsme se ani neoklepali z dopadů pandemie a již tu máme skokové zdražování a za humny válku. Tato situace na jednu stranu jasně ukazuje na nezastupitelné místo sociální práce ve společnosti, ale zároveň také zvýrazňuje její nedostatečně silný hlas, zejména v oblasti veřejných politik. Dohání nás dlouhodobě neřešené či neadekvátně řešené sociální problémy a k nim se přidávají problémy nové. Abychom byli schopni těmto starým i novým výzvám úspěšně čelit, potřebujeme mimo jiné dvě věci. Potřebujeme se zbavovat mnohých předsudků a mýtů o fungování společnosti a jednotlivců a k tomu potřebujeme političky a politiky, kteří jsou schopni empatie a sebereflexe a díky tomu i změny dosavadních „zajetých kolejí“ přístupů k řešení problémů. Zní vám to trochu jako typické atributy sociálních pracovníků? Nám ano. V tomto čísle Vám proto přinášíme rozhovor se sociálním pracovníkem v politice, a dále texty, které se z různých úhlů pohledu věnují tématu předsudků a mýtů v oblasti sociální práce obecně i práce se specifickými cílovými skupinami.
More...
The article is an introduction to the volume concerning young sociology researchers’ areas of interest. The first part of the text attempts to define who “young researchers” are. The second part of the introduction presents the topics covered in research by representatives of the group of young researchers. The texts included in this volume are devoted to issues from the field of disability research in the cultural and social perspectives, to a methodological reflection on changing research techniques in response to the COVID-19 pandemic situation, as well as to drug policies and unusual surnames.
More...