We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.
UVODNA REČ, Andrij Ljupka: Zašto ukrajinci vole Srbiju?; Mikola Rjapčuk: Revolucija sustizanja; Ljubov Jakimčuk: Vrana, točkovi; Oleksandar Bojčenko: Umetnost poraza; Oleksij Čupa: L. #25; Serhij Žadan: Igla / Pretraživač; Jurij Andruhovič: Novi Sad, 2002, 2014; Boris Humenjuk: Oporuka
More...
for more detailed information regarding the content of this issue please download the Table of Content, which you find in the "Contents"-Tab as "Information"
More...
for more detailed information regarding the content of this issue please download the Table of Content, which you find in the "Contents"-Tab as "Information"
More...
Seminář východoslovanských jazyků a literatur zajišťuje výuku jazykovědných a literárněvědných disciplín pro obory ruština a ukrajinština a vědecké bádání v této oblasti. Vědecká a pedagogická činnost v oboru rusistiky se na brněnské filozofické fakultě rozvíjela zprvu (po založení brněnské univerzity v roce 1919) v rámci srovnávací slovanské jazykovědy a paleoslovenistiky. Jako samostatný obor se studium rusistiky datuje od roku 1923, kdy do Brna přišel Sergij Grigorjevič Vilinskij (1976–1950), někdejší profesor univerzity v Oděse. Pracoval zde až do roku 1950. Přestože byl svým vzděláním badatel spíše jazykovědného zaměření, věnoval pozornost literárněvědné problematice, zejména medievalistice, později pak i ruské literatuře 18. a 19. století i přelomu 19. a 20. století. Počátkem studijního roku 1928/29 přišel do Brna z Bratislavy Frank Wollman (1888–1969), profesor srovnávacích dějin slovanských literatur. Jeho zásluhou byla v širším rámci slovanské komparatistiky pěstována též literárněvědná rusistika. V Brně působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1959. Brněnské rusistice se dodalo vydatné posily v osobě Romana Osipoviče Jakobsona (1896–1982). Nastoupil zde v roce 1933 jako docent, v roce 1933 byl jmenován profesorem. Jeho vědecký záběr přesahoval hranice lingvistického bádání, zasahoval i problémy literárněvědné. V roce 1939 z rasových důvodů odešel do ciziny. Dalším předválečným vyučujícím ruštiny byl Bořivoj Novák (1906–1973). Zasloužil se o vybavení slavistických a rusistických knižních fondů brněnské filozofické fakulty. V osobě Bořivoje Nováka a Franka Wollmana byla zabezpečena i kontinuita brněnské rusistiky po II. světové válce s rusistikou předválečnou.
More...
V roce 2016 jsem pro bratislavský časopis Philologia sestavoval speciální filologický blok. Jeho smyslem byla odborná diskuse o možnosti obnovit něco jako filologickou jednotu nebo nový filologický celek, jemuž někteří autoři říkali „nová filologie“. I když filologie jako „láska ke slovu, jazyku“ představuje komplex zkoumání jazyka a jeho produktů, dnes se často chápe zúženě jako zkoumání jazyka, tedy vlastně spíše jako lingvistika, nebo také jako něco, co se týká starší vývojové fáze jazyka a literatury, v případě našich literatur jde o středověk, tedy medievistika, ale v minulosti tomu tak nebylo; jazyk a literatura tvořily v těchto zkoumáních vždy jeden celek: takto chápali filologie jak Josef Dobrovský, tak P. J. Šafařík/Šafárik ve svém německy psaném spise, v jehož názvu je vlastně komplexnost filologie obsažena (Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten).
More...
Je známo, že ukrajinistika v české kultuře má dlouhou, skoro dvousetletou tradici, jejíž počátky jsou spojeny zejména s reakcí řady významných představitelů českého národa na ukrajinské obrozenecké hnutí (např. F. Palacký, P. J. Šafařík, K. Havlíček Borovský aj.). Začátek minulého století se v tehdejším společném státě Čechů a Slováků vyznačoval prohloubeným vědeckým zájmem o studium ukrajinského jazyka, což souviselo s připojením Podkarpatské Rusi k Československu. Především za podpory prezidenta T. G. Masaryka byl v roce 1922 založen Slovanský ústav, jehož jedna komise měla za cíl studium jazyka, kultury a ekonomiky Slovenska a Podkarpatské Rusi.
More...
Evgeni PERMJAK: The fairy tale of the gray wolf // Oles GONTSCHAR: Usman and Marta // Leonid PERWOMAISKI: The demlack // Pavlo TYTSCHINA: Isn't it better to be true and young // Ljubomir DMITERKO: A love song / Am Ufer // Maxim RYLSKI: A girl // Viktor IWANISSENKO: The way of a poet // Arkadi ANASTASYEW: The conflict in the drama // Afanassi SALYNSKI: The person on the stage // Viktor ROSOW: Good signs // Gurgen BORIAN: Character and conflict // Yevgeny CABRILOWITSCH: About the movie of the spirit and the truth // Maxim RYLSKI: Poet of the good // Michailo STELMACH: Interview // Galina BARINOVA: Inspired artistry .... A rare photo // Grigori KOSINZEW: important things in everyday life // Ludmilla TURUNOWA : Visual artists of the Ukraine // Antonina KUDRJASCHOWA: In twenty-five languages
More...
The author of the article analyses the work of the Ukrainian writer Yuri Vynnychuk "Tango of Death", paying particular attention to the image of a child and the creation of childhood taking place against the backdrop of multicultural Lviv and in the face of war, occupation, and finally the Holocaust. The childhood presented in the piece was built on the basis of the construction of paradise, while growing up and the accompanying historical changes implement the concept of exile from paradise.
More...
The article considers the phenomenon of memory, lack of memories and their construction as a motivation for further actions of an adult. On the example of the story of the heroine of the novel Sofia Andrukhovych Felix Austria shows the influence of childhood memories on the formation of personality.
More...
Eight short stories published under the collective title Lives is an introduction to the world of history of an adolescent boy. They were written on the basis of the author’s personal experiences, but they represent the experience of an entire generation. The narrative he undertakes partly serves to build his own identity. Hence, extracting successive facts from memory and creating structures out of them performs not only a literary function. The manner of narration presented by Sentsov inspires empathy and accentuates the child’s helplessness towards the system. A great story touches everyone, even the youngest. The disintegration of the system affects not only the functioning of the state and its structures, but most of all individual social groups, individuals and their families.
More...
Iz zbirke „Putovati u Lavov“, prevod sa poljskog Petar Vujičić, Narodna knjiga 1988.
More...
Među nekoliko miliona zarobljenih ljudi u Kijevu koji u ovom trenutku strepe za svoju sudbinu je i moj prijatelj, ukrajinski pisac Andrij Ljupka. Došao je u Kijev pre par dana iz Užgoroda, sa krajnjeg zapada zemlje, na probu predstave Karbid rađene po njegovom istoimenom romanu (objavljenom i kod nas), i tu ga je zatekla ruska invazija.
More...
